„V představenstvu končíme již druhé pětileté období. Zařídili jsme zateplení, nové balkóny, rekonstrukci fasády i novou střechu. Potřebovali bychom vystřídat, ale sousedům se nechce,“ řekl Deníku předseda bytového družstva z Mělníka. Obává se, že ho tak bude čekat práce na nejméně dalších pět let.

S chybějícím vedením se potýká až 15 procent společenství vlastníků. Podle statistiků bylo loni v Česku 8,5 tisíce bytových družstev, jež obhospodařovala přes 430 tisíc bytů, o dalších 1,6 milionu bytů se staralo 65 tisíc společenství jednotek vlastníků. Bytů je v Česku asi pět milionů.

HODNĚ PRÁCE, MÁLO PENĚZ

Lidem se do vedení nechce. Ve svém volnu by museli dělat spoustu práce za málo peněz. „Nesete relativně velkou zodpovědnost, například za výběrová řízení. Musíte se orientovat v bytové legislativě,“ uvedl Jan Vysloužil, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev, který sdružuje téměř 250 družstev a přes 400 společenství vlastníků.

Vyznat se ve spleti zákonů je přitom podle Vysloužila stále těžší. Poslanci podle něj navíc připomínky družstevníků při novelizaci zákonů neberou v potaz. Jako příklad uvádí sněmovnou čerstvě schválenou novelu insolvenčního zákona. „Vlastníci ani nadále neovlivní, kdo se jim do domu nastěhuje,“ řekl Vysloužil Deníku.

„Přesto v případě oddlužení ponesou nedobrovolně náklady spojené s dluhy někoho, koho mnohdy vůbec neznají,“ konstatoval. Zpravodaj k insolvenčnímu zákonu, poslanec Jan Chvojka (ČSSD), připustil, že členové družstev fakticky nesou náklady spojené s cizími dluhy. „Ale to platí jen v případě neřešeného úpadku dlužníka,“ řekl Chvojka Deníku. Pokud se úpadek řeší cestou insolvenčního řízení, mění se podle něj pro sousedy situace k lepšímu. 

Pohledávky za správu domu či do fondu oprav se podle Chvojky již uspokojují přednostně. „Navíc se prodloužila lhůta, ve které mohou věřitelé svoje pohledávky do insolvenčního řízení přihlásit,“ konstatoval. Družstva by si podle něj měla nastavit tak vysoké příspěvky na náklady, aby je po určitou dobu mohla hradit i za neplatiče. „Je vhodné zřídit za tímto účelem rezervní fond,“ prohlásil.

KAMENEM ÚRAZU I GDPR

Kamenem úrazu je i evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Platí již od května, poslanci však dosud neschválili související národní legislativu. „GDPR znamená soustavnou a trvalou práci, která zpracováním vnitřních předpisů, postupů a procesů nekončí, ale začíná,“ konstatoval Vysloužil.

„Nařízení se vztahuje na každého. Pokud správce společenství vlastníků jednotek drží osobní údaje, tak by měl mít doma na své skříni zámeček,“ uvedl pro Deník s nadsázkou poslanec Marek Benda, který je ve sněmovně zpravodajem pro projednávání příslušného zákona. „Samozřejmě lze předpokládat, že se nic takového neděje, ale mnoho lidí se podařilo vystrašit,“ konstatoval.

OBROVSKÁ POKUTA

Pokud se do vedení nepodaří nikoho sehnat, je podle Vysloužila ohrožena samotná existence družstva nebo společenství vlastníků. Soudy již podle něj vyzývají společenství bez řádně zvolených statutárních orgánů, aby je do tří měsíců doplnila. Jinak jim hrozí pořádková pokuta až 100 tisíc korun. 

Roli vedení společenství vlastníků i úlohu správce společných částí domu tak podle Vysloužila stále častěji přebírají bytová družstva, jež byla v minulosti vlastníky bytů. „Názory, že družstevní byty je nezbytné převést do vlastnictví, protože vlastníci se budou o svůj majetek po privatizaci starat daleko lépe než družstva, z tohoto pohledu dostávají vážné trhliny,“ dodal.