Když se na některé soutěži objeví vína Josefa Valihracha, zpravidla si vyslouží některou z medailí. Jeho jméno už je dobře známé i ve světě. Aby ne, když byl prvních z našich vinařů, kteří na prestižní světové soutěži v Bruselu pokořili i takovou vinařskou velmoc jako je Francie. Ovšem ocenění Vinař roku 2009 Valihrach pokládá za vrchol své vinařské kariéry.

Na co jste myslel, když jste se dozvěděl, že jste se stal Vinařem roku 2009?

Byl jsem pozván do Prahy a věděl jsem, že jsme mezi osmi nejlepšími. Pak už to bylo druhé místo, tak jsem si říkal, nepodařilo se. Když pak John Salvi, zkušený degustátor, vyhlásil, že jsme první, byl jsem nadšený. Nevěřil jsem tomu, přitom jsem několikrát ceny přebíral. Velmi jsem to prožíval.

Kam toto ocenění ve svém žebříčku úspěchů řadíte?

Získali jsme ceny ve světě. Vážím si moc těch bruselských medailí. Byli jsme tehdy první, kdo tam získal zlaté medaile na červené a bílé víno. Toho si vážím moc. Ale Vinař roku je vinař roku. Tato soutěž má čím dál větší prestiž. I podle ohlasů, které se ke mně donesou.

Co po vyhlášení výsledků soutěže následovalo?

Nejsme na takového něco zvyklí. Následovala tiskový konference, což bylo náročné. Pak rádio, televize. Být půl hodiny před kamerou, to pro mě bylo hodně těžké. Jsem rád, že už mám všechen program za sebou. Ale jinak samozřejmě převyšuje nadšení.

Se kterými víny jste se rozhodl v soutěži bojovat?

Měl jsem tam Cabernet Frank, což je velice zajímavá odrůda, pak Modrý Portugal a sladký Tramín červený. Tradičně jsem dal Neburské, které se snažím propagovat.

Stoupnou tato úspěšná vína na ceně?

Nebude to určitě nijak dramatické. Zájem je obrovský, takže to budu možná muset trochu regulovat. Jsem první den doma, takže uvidíme. Nejsem zastáncem toho, že by se mělo všechno prodat.

Co říkali na česká vína vinařské osobnosti, zejména tři držitelé titulu Masters of Wine, kteří se zúčastnili finálového hodnocení?

Při tiskové konferenci byly nadšení. Hlavně říkali, že svět o nás neví. To je i podle mě špatně. Měli bychom svá vína více dostávat do světa. Jsme malá země, ale třeba Angličani říkají, jsme pro vás otevření. Ta vína jsou skvělá. Líbila se jim bílá i červená.

Vaše rodinné vinařství už někam vyváží víno?

Dáváme něco do Holandska, Německa, Anglie. Je to malé množství, protože to na tom není postavené. Za čas to určitě bude nutnost.

Mají v tomto směru šanci i menší vinaři?

Říká se, že jsme v Unii, ale ono to jednoduché není. Měl by to být asi ten střední vinař, protože menší mají malé množství.