Kromě českého prostředí zmapovali autoři srovnání také situaci na Slovensku, na Ukrajině a v Litvě. Jen díky tomu neskončilo Česko v minižebříčku poslední, ale druhé za Slovenskem, kde si byrokracie ukrojí 222 hodin ročně. S výrazným odstupem nejhůře dopadla Ukrajina s 469 hodinami.

Nařízení GDPR? 16 hodin práce

Za meziročním nárůstem papírování stojí do značné míry unijní nařízení GDPR, které bylo ve všech čtyřech zemích oceněno na 16 pracovních hodin. „Je děsivé, že v malé firmě musí jeden člověk pět týdnů na hlavní pracovní poměr pracovat jenom na papírování pro stát,“ okomentoval výsledky srovnání ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Zároveň vládu vyzval, aby se pokusila byrokratickou zátěž snížit, dokud je čas.

„Je těžké si představit, že by se za současné situace počet hodin, které firmy musí strávit byrokracií, snižoval,“ zůstal skeptický hlavní ekonom skupiny Roklen Dominik Stroukal. Ocenil, že v případě Česka je možné splnit většinu povinností na dálku bez nutnosti osobní návštěvy úřadů.

Index byrokracie počítá s takzvaným testem trhu. To znamená, že se do výsledku nepočítají úkony, které by podnikatel provedl i v případě, že by mu to zákon nenařizoval – například vedení účetnictví.

Výsledky byly vyhlášeny symbolicky k prvnímu pracovnímu dni po 29. září. Toto datum připomíná narozeniny ekonoma rakouské školy Ludwiga von Misese, jehož kniha Byrokracie z roku 1944 vznik indexu inspirovala. Knihu vydal v roce 2002 v českém překladu právě Liberální institut.