Za posledních deset let v Česku přibylo 400 tisíc domácností. Na rozdíl od dřívějška jde však z větší části o jednotlivce (viz graf). Upozornila na to poslední studie společnosti Patria Finance. „Společnost se štěpí, vznikají menší domácnosti a to je pro trh s bydlením zásadní zpráva,“ popisuje hlavní ekonom Patrie Jan Bureš. „Poptávka po bytech roste a zároveň tu máme i historicky nejvyšší počet domácností,“ dodává.

V celém Česku se loni dokončilo 28 576 nových bytů (a 31 tisíc se jich začalo stavět). To je méně, než před krizí v roce 2008. A jen v Praze existuje okamžitá poptávka až po 20 tisících bytů. Ceny tak letí vzhůru, a to i u starší zástavby. U nových bytů v tuzemsku byl loni růst cen nejvyšší v EU (+11,7 procenta).

Soukromé budovy spekulantů hyzdí Úpici. Diskuse s majiteli v exekuci neprobíhají, město je nemůže dohledat.
Vybydlené domy děsí sousedy a hanobí Úpici. Radnice je na spekulanty krátká

Dokud si nové bydlení dohromady kupovali „máma a táta“, bylo logicky potřeba méně bytů, než když dorazí zvlášť. Fenomén jednotlivců, takzvaných singles, přitom potvrzují samotní developeři. „Takzvaní singles se na prodejích našich bytů podílí zhruba jednou třetinou. Počet lidí, kteří si kupují nový byt jako jednotlivci, má vzrůstající tendenci a bude růst i v budoucnu,“ potvrzuje Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol.

Obdobný počet bytů, tedy zhruba třetinu, prodá jednotlivcům i společnost Central Group. Podle její mluvčí Marcely Fialkové často navíc nezůstává u jedné investice. „Další specifickou skupinou, která de facto navazuje na „singles“, jsou takzvaní „mingles“. Jedná se o partnerské páry, které přestože žijí společně, mají každý svůj vlastní byt,“ popisuje Fialková.

Počet domácností rosteZdroj: DENÍK

Podle Bureše nejsou nemovitosti v ČR předražené ve srovnání s Evropou. Problémem je, že jsou předražené vzhledem k českým platům a dostupnost vlastního bydlení tak klesá. „U mladých lidí představují náklady na bydlení 30 až 50 procent jejich rodinného rozpočtu,“ popisuje ekonom. Kdyby statistici tyto náklady lidí na hypotéky více zohledňovali ve výpočtech inflace, nebyla by oficiálně udávaných 2,3 procenta, ale přes čtyři procenta. Pro statistiky ovšem hypotéka není spotřebou, nýbrž investicí, a proto jí při výpočtech spotřebního koše domácností dávají malou váhu. 

Zásah ČNB

Budoucnost bydlení v Česku ovlivní i politika centrální banky. Ta už od loňska doporučila poskytovat jen 80procentní hypotéky, ve výjimečných případech smějí banky půjčit až 90 procent. Vedle toho by letos mohlo dojít až ke dvěma zvýšením centrálních sazeb. Na konci roku by tak průměrná úroková sazba v komerčních bankách mohla dosáhnout až tří procent (aktuálně dle Fincetrum Hypoindexu banky půjčují za 2,46 procenta).

Nové byty. Ilustrační foto.
Češi letos potřebují 45 miliard na bydlení. Banky je lákají i rok dopředu

Podle nové prognózy, kterou minulý týden představily ČSOB s belgickou KBC, zpomalí růst cen nemovitostí v ČR letos na šest a příští rok na pět procent. Ceny nemovitostí v EU by měly růst o procento méně než v ČR.