„Beru to jako cestu, která dává šanci na snížení počtu nesmyslných dovozů potravin přes půl planety, když se jedná o něco, co si u nás můžeme a hlavně umíme vyprodukovat sami,“ uvedl zastánce návrhu Marian Jurečka, předseda KDU-ČSL a někdejší ministr zemědělství. Sedláci změnu vítají s nadšením, někteří obchodníci se však obávají snížení nabídky a růstu cen.

V květnu jahody, jindy jen zelí

„Jahody v Česku rostou tak v květnu a v červnu. Takže po většinu roku by to znamenalo, že by lidi měli k dispozici zelí a cibuli, to by bylo všechno,“ řekl Deníku prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Kdyby z trhu zmizela velká část zahraniční produkce, znamenalo by to i výrazné zvýšení cen provázené poklesem kvality,“ míní.

Velcí potravináři totiž vyrábějí jeden druh výrobku pro celý region v jedné zemi, jinde se specializují na jiné. „Kdyby jedna firma musela vyrábět všech svých deset druhů sušenek v Česku, tak by to pro ni bylo výrazně dražší, než když teď může jinde vyrábět pro 80 milionů lidí,“ vysvětlil Prouza.

Případná změna by ale některým obchodníkům nevadila. Předseda obchodního Družstva CBA Roman Mazák by se nechal inspirovat „maďarskou cestou“. Jejich zákon přikazuje potraviny přednostně vyrábět na domácí půdě. „Pokud to jde v Maďarsku, není důvod proč obdobné pravidlo nezavést i v Česku,“ uvedl Mazák.