Zásadní slabinu vidí především v nastavení základních úrokových sazeb, které jsou v celosvětovém kontextu na historicky nejnižších úrovních, kvůli čemuž budou mít v případě náhlého nástupu globální krize centrální banky jen málo prostoru pro manévrování.

„Co mě z dlouhodobého hlediska děsí nejvíce, je to, že omezujeme monetární politiku, která je naším nejcennějším nástrojem,“ nechal se v úterý na Světovém ekonomickém fóru slyšet Ray Dalio, úspěšný miliardář a také zakladatel hedgeového fondu Bridgewater Associates.

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu
V Davosu startuje ekonomické fórum. Tématem je globalizace

A zastání našel například u předsedy švýcarské banky USB Axela Webera: „Jediná banka, která má prostor k manévrování, je vlastně Federální rezervní systém (Fed, respektive americká centrální banka – pozn. red.).“

Svá tvrzení přitom opírají mimo jiné o nedávno zveřejněné statistiky Mezinárodního měnového fondu, který upozorňuje na to, že v nadcházejících dvanácti měsících světová ekonomika zpomalí tempo svého růstu na 3,5 procenta.

Již před časem pak vyšlo najevo, že zpomalovat bude nejspíš také Čína, jejíž letošní růst by měl činit „pouhých“ šest procent, Spojené státy americké či Německo.

Světová ekonomika letos poroste o 2,9 procenta, pokud se však nepodaří vyřešit některé zásadní hrozby, začnou se nad jejím dalším vývojem stahovat mračna
Krize na obzoru? Nad globální ekonomikou se podle Světové banky „stahují mračna“

Všechny tyto signály měly podle ekonomů přimět centrální banky upravit základní úrokové sazby o poznání dřív.

„Myslím si, že normalizace monetární politiky není záležitostí tohoto (ekonomického) cyklu. Až toho dalšího. Nestihnou to včas (zvednout úrokové míry), protože ekonomika slábne,“ objasnil Weber.

Je načase upustit od záporných úrokových sazeb

Jak připomíná server CNN, během loňského roku se americký Fed celkem čtyřikrát odhodlal k navýšení základních úrokových sazeb. Ty se nyní pohybují mezi 2,25 – 2,5 procenty, v porovnání s obvyklými hodnotami z let minulých jsou však stále spíše nižší.

V Evropě a Japonsku je pak z tohoto pohledu situace ještě o poznání horší. Evropská centrální banka (ECB) v současnosti „půjčuje“ peníze za úrok ve výši 0 procent, jednotlivé komerční banky pak u ní ukládají své přebytečné finanční prostředky dokonce za záporný úrok ve výši 0,4 procent. V zemi vycházejícího slunce jsou krátkodobé úrokové sazby záporné již třetím rokem.

„Myslím si, že centrální banky vyčkávají. Stinnou stránkou… je, že ECB nikdy neopustí negativní teritorium, pokud tento rok nezačne sazby zvyšovat,“ poznamenal Weber.

Ilustrační foto
Světové ekonomické fórum zanalyzuje rizika pro svět: klima i bolest duše

Politici přilévají olej do ohně

Snahy centrálních bankéřů mírnit nepříznivé důsledky aktuálního zpomalování tempa růstu světové ekonomiky jsou v některých zemích podrobovány tvrdé kritice ze strany jejich vrcholných představitelů. Týká se to především států jako Indie, Turecko či USA.

Americký prezident Donald Trump se v minulosti již několikrát nechal slyšet, že dokonce zvažuje o odvolání samotného šéfa Fedu Jeroma Powella. Podle Neila Shearinga ze společnosti Capital Economics ale přesně takováto prohlášení celou situaci nadále pouze a jen zhoršují.

„Vzhledem k tomu, že globální ekonomika bude během nadcházejícího čtvrtletí pravděpodobně zpomalovat, budou se centrální banky podle všeho nadále ocitat pod palbou populistických lídrů, řekl Shearing s tím, že pokud centrální bankéři podlehnou jejich tlaku a budou se řídit jejich doporučeními, mohou tím vlastně sami „zasít semena další krize“.

Guvernér centrální banky Jerome Powell
Trump zvažuje propuštění šéfa centrální banky Fed. To může vést ke katastrofě