Pěstování ani zpracovávání této plodiny se nevyplatí a v Česku není ani odbyt, zdůvodnil ČTK tento vývoj ředitel Čemolenu Josef Urban.

Pěstování přadného lnu, které má v zemi staletou tradici, se snižovalo dlouhodobě. V minulém roce už bylo oseto jen kolem 150 hektarů polí.

"Pokud bude zasetý nějaký len, tak olejný, ale to není pro nás na výrobu vlákna," uvedl Urban. Tírna v Pomezí, která zaměstnává 12 lidí, bude mít surovinu asi do poloviny června. Pak podnik přistoupí k likvidaci tohoto provozu. "Pro provozovnu hledáme kupce. Část strojů půjde do šrotu, u některých se ještě jedná o prodeji do zahraničí," popsal Urban další postup.

V roce 1990 ještě len zabíral přes 21 tisíc hektarů polí v Česku. Klesající odbyt byl způsoben zavíráním domácích textilek i nízkými cenami lnu na světových trzích. V poslední době se podle Čemolenu dala prodat převážně jen surovina na výrobu koudelí, o kvalitní dlouhé vlákno nebyl zájem.

Čemolen vznikl před deseti lety z části bývalého gigantu Českomoravský len Humpolec, který od 50. let do 90. let minulého století zpracovával veškerý domácí přadný len; v Čechách a na Moravě provozoval až 26 tíren. Pěstování lnu bylo tradiční hlavně v podhorských a bramborářských oblastech. Na Vysočině skončila poslední tírna před dvěma lety, byla v Písečném na Žďársku.

Světové plochy přadného lnu se loni pohybovaly kolem 400 tisíc hektarů. Zhruba čtvrtinou se na nich podílely Francie, Belgie a Nizozemsko.