„Vzhledem k poslednímu nárůstu to ale vypadá na plus 20 procent, a to ještě jen za předpokladu, že dodavatelé podstatnou část dodávek nakoupili za levnější ceny,“ řekl Gavor Deníku.

Velkoobchodní cena elektřiny na příští rok se v pátek na pražské energetické burze vůbec poprvé překročila hranici 100 eur (2529 korun) za megawatthodinu. Rekordy láme také cena zemního plynu. Zatímco plyn běžně vychází levněji než odpovídající množství ropy, nyní je oproti ní zhruba o 40 procent dražší.

„Pro české domácnosti to znamená jediné: plyn jim citelně zdraží,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Letos na podzim a případně v příštím roce to může být až o 15 procent,“ uvedl s tím, že vzestup ceny očekává i v dalších letech.

Podle Gavora by situace u plynu z dlouhodobějšího hlediska možná nemusela být až tak tragická. Nyní se totiž norské plynařské společnosti potýkají s technickými potížemi, a Rusko váhá s navýšením dodávek.

„Zřejmě takticky čeká, až dostane licenci na plynovod Nord Stream 2, a potom je navýší. Až se to stane, tak bych čekal, že velkoobchodní cena určitě sletí dolů,“ tvrdí Gavor. Ukončení výstavby tohoto plynovodu, jenž zdvojnásobí kapacitu vývozu ruského plynu po dně Baltského moře do Evropy, přitom ruská státní společnost Gazprom oznámila právě v pátek ráno.

Vysoká cena emisních povolenek 

Horší to ale podle analytiků bude dlouhodobě s elektřinou. Tam se do rostoucí ceny promítne odstavování jaderných elektráren v Německu. „Důvodem je i cena emisních povolenek, které jsou v poslední době historicky nejdražší,“ řekl Deníku analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Odběratelé by tak podle něj mohli do budoucna alespoň doufat, že růst ceny elektřiny zpomalí, její stagnace anebo pokles jsou podle něj velmi nepravděpodobné. „V příštím roce i v střednědobém horizontu tří let se dá počítat s tím, že cena elektřiny poroste mnohem rychleji, než to průměrně bylo v posledních deseti letech,“ konstatoval Novák.

Mírnou útěchu pro některé odběratele energie může znamenat to, že kvůli změně ceny mohou snáz přejít k jinému dodavateli. Obzvlášť v případě, že s tím dosavadním uzavřeli nevýhodnou smlouvu, třeba při nevítané návštěvě obchodníka nebo telefonicky. Její vypovězení totiž bývá často „okořeněno“ tučnou smluvní pokutou.

Podle energetického zákona však lze od smlouvy odstoupit v případě, že dodavatel jednostranně změní podmínky smlouvy, tedy i neregulovanou část ceny.

Někteří dodavatelé o změně včas zákazníky informují dopisem. Pokud tak neučiní, lze od smlouvy odstoupit do tří měsíců po lhůtě účinnosti změny. „Vyplatí se proto pravidelně kontrolovat webové stránky dodavatele elektřiny či plynu, abyste se o změně podmínek dozvěděli a případně jí využili k odstoupení od smlouvy,“ uvedla ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.