Po vybití chovu nosnic v Brodě nad Tichou kvůli nákaze ptačí chřipky začala v Česku stoupat cena vajec. Ekonomové i prodejci argumentovali tím, že trh přišel náhle o patnáct procent produkce. Statistiky i odhady ukazují, že cena vajec prudce stoupala v posledních měsících v celé Evropské unii.

Podle listopadových dat průzkumu Evropské komise byly rekordmany ve zdražení vajec Německo a Belgie. Za rok tam cena vystoupala téměř na dvojnásobek. V Česku cena stoupla od září 2021 do listopadu 2022, tedy ještě do doby před rozšířením ptačí chřipky, o 59 procent. Průměr v celé Unii je zdražení o 63 procent.

„Hlavními důvody byly nárůsty cen u energií a krmných směsí. Možná ale ještě víc než inflační tlak cenami hýbaly marže řetězců,“ uvedl Tomáš Maier z katedry ekonomiky České zemědělské univerzity. Řetězce se totiž podle něj svezly na vlně obecného zdražování.

Dalším faktorem byla válka na Ukrajině. Země byla před únorem 2022 špičkou mezi dovozci vajec do Unie. „Vyvážela je zejména do pobaltských zemí, kde se vajíčka balila a přeprodávala dál,“ vysvětil Maier. Produkce vajec v Unii pak loni klesla o tři procenta.

Ceny mohou ještě růst

Situace je podobná i na začátku roku. Kvůli ptačí chřipce padlo v zemích Unie už padesát milionů nosnic. „Situace závisí na vývoji onemocnění i války na Ukrajině. Pokud se počet utracených slepic sníží a produkce vajec zvýší nebo alespoň vrátí na normální úroveň, může se uklidnit,“ stojí v odhadu na rok 2023 asociace European Egg Processors Association.

Ta v lednovém prohlášení také uvedla, že se nedá přesně odhadnout, kam až cena za vejce může stoupnout. Ekonom Maier pak odhaduje, že ceny v Česku, vyhnané psychologií trhu kvůli ptačí chřipce, budou stoupat ještě asi dva týdny.

Zdražování ale s koncem nákazy možná nepřestane. Vyšší ceny vajec si vyžádají i změny v zemědělské politice Unie, spočívající v zákazu klecových chovů. Ten by měl nastat v roce 2027. V Česku se přitom podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé tímto způsobem chová šedesát procent nosnic. „Tyto chovy budou potřebovat nový způsob ustájení,“ poznamenala.

V České republice stoupla spotřeba vajec za posledních deset let o více než dvacet kusů na osobu, průměrně každý Čech sní 263 vajec ročně. Pokrýt takovou poptávku podle Českomoravské drůbežářské unie zatím domácí zdroje nedokážou, a Česko je tak odkázáno na dovoz.

„Přes sedmdesát procent dovezených vajec pochází Polska,“ shrnuje zpráva ministerstva zemědělství za uplynulý rok.

Rozdíly se zřejmě prohloubí

O dvacet procent se dělí víceméně stejnou měrou Německo a Lotyššsko, zbytek importu se rozkládá do dalších zemí. Zrušení klecových chovů pak závislost Česka na importu zřejmě ještě prohloubí.

Stejně jako rozdíly v cenách českých a polských vajec. „Koncentrace slepic v chovech v Polsku jsou totiž daleko vyšší než v Česku,“ poznamenala k producentské síle souseda Dlouhá. Jedná se ale většinou o klecové chovy, které budou muset do roku 2027 skončit stejně jako ty v Česku a zbytku Unie.