Cena zemědělské půdy v minulém roce v průměru opět vzrostla. Nárůst nebyl zdaleka takový, jako jsme pozorovali v některých předchozích letech. Vyplývá to ze Zprávy o trhu s půdou, kterou už bezmála dvě desetiletí každoročně publikuje společnost Farmy.cz. Podle ní byl také o nákup zemědělské půdy menší zájem než v minulých letech.

Nárůst ceny zemědělské půdy loni oproti předchozímu roku činil v průměru 2,9 procenta, hektar se prodával v průměru za 343 725 korun. Přibližně tolik, kolik dnes stojí malá toyota z kolínské automobilky (327 tisíc korun). Rychleji přitom rostly ceny méně kvalitní orné půdy a trvalých travních porostů, ty oproti předchozímu roku v průměru zdražily o 4,8 procenta. Nejdráže se půda prodávala v okolí Prahy a tam, kde je nejúrodnější, tedy v okresech Hradec Králové, Olomouc, Kolín a Mladá Boleslav.

Nenechte si ujít rozhovor s předsedou Asociace soukromého zemědělství Jaroslavem Šebkem:

Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek
Šéf Asociace soukromého zemědělství: Růst pachtovného zvýšila daň z nemovitostí

Vysokých cen ovšem dosahovala také u jihozápadních hranic s Německem, zejména v okresech Tachov, Cheb a Domažlice. Cenu tam zvyšuje zájem německých investorů, protože u našich západních sousedů je půda mnohem dražší. Podle webu agrarheute.com se kupříkladu v přilehlém regionu Bavorska před třemi lety prodával hektar v přepočtu až za více než 2,9 milionu korun, i zde přitom cena ještě roste.

Vlastníci si půdu drží

Zemědělci mají o investice do nákupu půdy trvalý zájem. „Nabídka zemědělské půdy k prodeji dlouhodobě pozvolna klesá,“ připomínají Farmy.cz. Vlastnictví půdy totiž postupně přebírá nová generace majitelů, kteří si ji chtějí dlouhodobě udržet jako konzervativní investici. „Výnos z pachtovného se obvykle pohybuje v rozmezí jednoho až 1,5 procenta z investice a většina investorů očekává především zhodnocení v trvalém růstu cen půdy,“ stojí ve Zprávě o trhu s půdou.

A kdo obvykle zemědělskou půdu prodává? Podle Jiřího Jaklína ze společnosti Agro21 podnikající v tomto oboru bývají prodávajícími obvykle vlastníci malých pozemků, kteří už nechtějí čekat na další růst ceny. „Pokud třeba potřebují peníze, protože staví dům, tak neřeší, zda cena roste nebo klesá,“ míní Jaklín.

Více než dříve se podle jeho zkušenosti prodávají i celé farmy. „Nebývá to ale od rodin, které na nich hospodaří už v několika generacích. Jde spíš o lidi, kteří začali třeba před deseti lety a říkají si, že to zase rozpustí,“ konstatuje Jaklín.

Vyšší náklady

Podle agrárního analytika Petra Havla má zemědělská půda v Česku své největší cenové skoky směrem vzhůru už sice za sebou, přesto i on počítá s dalším růstem. „Půdy je málo, takže je problém, kde něco postavit, případně kde zahájit nějaké zemědělské podnikání. Tlaky na využití půdy budou ze všech možných stran,“ tvrdí Havel.

Vláda vyhověla části požadavků, které čeští zemědělci předložili:

Protesty zemědělců proti politice EU ve čtvrtek 22. února 2024
Méně byrokracie i peníze na chov zvířat. Vláda vyhoví části požadavků zemědělců

Život farmářům, kteří často hospodaří na půdě patřící řadě různých vlastníků, navíc nově znepříjemňuje zvýšení daně z nemovitostí zhruba o 80 procent, jež od letošního roku zavedl vládní konsolidační balíček. „Na tom, že to nebyl dobrý krok, se shodují malí, střední i velcí zemědělci. Určitě jim to zvýší náklady, takže se sníží jejich konkurenceschopnost vůči zahraničí,“ připomíná Havel. Česká veřejnost to podle něj může pocítit ve formě dalšího růstu cen potravin. „Nebude sice dramatický, ale přesto podle mě přijde,“ dodává Havel.