Podle Jurečky by měl mít podnik na starosti jiný ministr, nebo několik ministerstev najednou. Ministr zemědělství čelí kritice, že daňovými úlevami pro biopaliva, dopomůže Babišovi k miliardám korun. Společnosti Perol a Primagra, které patří do Babišovy skupiny Agrofert, dodaly Čepru dohromady více než polovinu celkového objemu bionafty.

Zvýhodnění biopaliv bude nyní projednávat sněmovna, přičemž zejména opozice v navrhovaných zákonech vidí problém. „Novely zákonů 
o spotřebních daních a ochraně ovzduší nemají za cíl nic jiného než zvýšit odbyt Babišových podniků na biopaliva 
a zajistit mu monopolní postavení na trhu," řekl Deníku místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Evropská směrnice

Ministerstvo zemědělství ale podporu biopaliv obhajuje, protože jinak by prý Česká republika nebyla schopna do roku 2020 splnit směrnici Evropské komise zajistit podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy aspoň na deset procent.

„Vysokoprocentní paliva jsou bez podpory nekonkurenceschopná," uvedl Jan Gallas z ministerstva zemědělství. Biopaliva by tak byla dražší, takže by je zákazníci přestali kupovat. Nyní je jejich podíl asi šest procent na celkovém objemu. Směrnice sice nehovoří, že podíl energie z obnovených zdrojů musí pocházet výhradně 
z biopaliv, ale podle ministra Jurečky by bylo velmi obtížné rozpočítávat, které energie například při elektrickém napájení vlaků pochází z obnovitelných zdrojů. Ministr navíc argumentuje tím, že zrušením podpory vysokoprocentních biopaliv by mohly být zmařeny investice firem. Podle odhadů by podpora měla státní pokladnu na nevybrané dani příští rok přijít na 1,51 miliardy korun. Do roku 2020 pak celkem na devět miliard.

Škodlivá biopaliva

Ten samý rok v Evropské unii ovšem skončí podpora první generace biopaliv, k jejichž výrobě se používá například řepka či cukrová řepa. Poté by měly nastoupit biopaliva druhé generace, třeba z celulózy. Potíž je ale v tom, že ta jsou 
v okolních státech spíše ve stádiu projektů a pokusů a v dostatečném množství se vyrábějí zřejmě jen ve Skandinávii.

Zdánlivě překvapivě se proti biopalivům vyhrazují také ekologové. Ročně stojí evropské státy jejich podpora asi 165 miliard korun ročně a hlavním cílem bylo snížení skleníkových plynů v dopravě. Jenomže výsledkem je zvýšená poptávka po zemědělské půdě kvůli pěstování plodin pro biopaliva a kvůli nepřímým emisím i nárůst skleníkových plynů.

„Evropa by měla upouštět od produkce a podpory biopaliv první generace, která mají 
v mnoha ohledech negativní dopady, a posunout se k biopalivům vyráběným udržitelným způsobem. Podporu by si zasloužila také elektrifikace dopravy využívající obnovitelných zdrojů," dodala Markéta Šulgánová, koordinátorka Dopravní federace neziskových organizací.