Právě padesátníci jsou 
v současné době nejohroženější skupinou mezi žadateli o práci a pracovní portál Profesia.cz o nich dokonce mluví jako o lidech, kteří jsou na „černé listině". K tomuto závěru portál dospěl na základě ankety, kterou mezi svými zákazníky uspořádal. Podle ní se 
s diskriminací kvůli věku na pracovišti nebo při hledání práce setkalo 34 procent dotázaných. „Firmy se leckdy obávají zhoršujícího se zdravotního stavu starších zaměstnanců, ale také případných zdravotních omezení či komplikací u lidí, kteří v minulosti prošli nějakým závažným onemocněním," vysvětlila ředitelka portálu Zuzana Lincová.

S touto skupinou lidí už od roku 2009 pracuje nevládní nezisková organizace Plus 50, která se snaží dosáhnout změny v zaměstnanecké politice státu. „Tito lidé nemají vůbec šanci dostat se k výběrovému řízení. Už při třídění jich 
99 procent neprojde sítem, aby byli k výběrovému řízení pozváni. A to třeba odeslali stovky e-mailů," uvedla zakladatelka sdružení Monika Červíčková.

Známá klišé

V české společnosti podle ní přetrvávají některá klišé, která lidi nad padesát let z konkurzů vyřazují. Personalisté se často odvolávají na to, že starší lidé jsou méně přizpůsobiví, neovládají nové technologie a jazykově na tom nejsou také zrovna dobře.

Pokud by tomu tak opravdu bylo, padesátiletá Jana z Prahy, která se loni vrátila z Velké Británie, kde mnoho let řídila dům s pečovatelskou službou, by neměla mít problém práci sehnat. Jenomže měla. Ačkoliv rozeslala nesčetné množství e-mailů, devět měsíců se setkávala pouze se zamítavým stanoviskem. „Vysvětlovali to tím, že jsem překvalifikovaná a že mě nebudou moci zaplatit. Vždy ale chtěli vědět můj věk. To v Anglii neexistuje, tam se vás na věk nikdo neptá," přiblížila peripetie Jana.

Šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček tvrdí, že padesátníky odmítají zejména velké nadnárodní korporace. „Mám zkušenost, že malé a střední podniky si starších pracovníků docela váží. Jsou spolehliví, protože jsou k firmě loajální a dokážou předávat zkušenosti. Investovat do starších pracovníků se vyplatí. Je to dobrá investice," vysvětlil. Mladí pracovníci sice do firem přinášejí dynamiku, nové postupy a třeba dravost v obchodních jednáních, ale padesátníci to vyvažují právě zkušeností.
Především strojírenské firmy, které jsou zaměřeny na export, musejí k věku třeba svých obchodních zástupců přihlížet. „Nemohou na taková jednání posílat pětadvacetileté mladíčky, protože proti nim sedí šedesátiletí obchodníci. Ti vědí, že nejsou optimálními partnery a dávají to najevo," míní Havlíček.

Příspěvky firmám

Podle Červíčkové se ale situace zhoršuje. V současné době jsou přibližně ve 30 procentech nezaměstnaní právě lidé nad 50 let. „Jestliže stát prohlašuje, že je to jeho priorita, tak by s tím měl něco dělat. Jestli už nenazrála situace 
k tomu, aby byly pro tyto lidi zavedeny ve státní správě kvóty," domnívá se.

Zvýšit zaměstnanost lidí 50+ má příspěvek, který firmám vyplácejí úřady práce. Nyní je vyplácí po dobu jednoho roku, nově by se měly vyplácet dva roky. To však Červíčková nepovažuje za systémové řešení. „Často se stává, že po uplynutí této doby firma člověka propustí. Takže když nastoupí 
v 55 letech, za dva roky si bude muset znovu hledat práci. 
V 57 letech na tom bude ještě hůř," vysvětlila.

Každopádně firmy dostihnou neúprosné demografické trendy. Odhaduje se, že v roce 2020 bude v západní Evropě 
80 procent pracujících nad 
50 let. „Firmy, které doposud diskriminují zájemce o práci kvůli vyššímu věku, budou muset rychle pochopit, že se bez této generace neobejdou, protože jinak tuto práci nebude mít kdo dělat," dodal manažer marketingu a náboru společnosti ManpowerGroup Jiří Holbštát.