Index Dow Jones Industrial Average se skládá z akcií třiceti amerických společností, který patří mezi největší a nejvíce obchodované. Patří mezi ně například technologičtí giganti jako Apple, Microsoft nebo Intel, ale také Coca-Cola, McDonalds nebo výrobce pracovních strojů Caterpillar.
Ztrátu zaznamenaly i americké indexy S&P 500, který se propadl o 3,3 procenta, nebo Nasdaq. Technologický index zaznamenal pokles dokonce o 4,1 procenta. Pro technologické akcie šlo podle CNBC o nejhorší den za posledních 7 let.
Propad technologií
Technologické společnosti ztrácejí již od počátku října. Za tuto dobu ztratily již téměř šest procent, což je nejhorší ztráta od léta 2015. Negativním statistikám vévodí společnost Netflix, která během středy zaznamenala propad o 8,4 procenta. O 6,2 procenta klesla hodnota akcií Amazonu a firmy Facebook nebo Apple ztratily více než čtyři procenta.
„Lidé se zbavují akcií nejsilnějších technologických společností,“ vysvětlil pro CNBC americký ekonom Larry Benedict. Zpravodaj Eamon Javers na svém twitteru citoval vysokého úředníka z Bílého domu, podle kterého jde o korekci trhu. „Je to pravděpodobně zdravé. Přejde to a americká ekonomika zůstane silná,“ uvedl.
Ztráty po celém světě
Pokles ve středu zaznamenaly také evropské akcie. Německý index DAX, který sleduje akcie 30 významných německý společností jako je Adidas, Daimler, Lufthansa nebo Volskwagen, ztratil 2,2 procenta. Britský index FTSE poklesl o 1,2 procenta a francouzský CAC o 2,1 procenta.
Prudký pokles zasáhl ve čtvrtek ráno i asijské trhy. Indexy v Šanghaji, Šen-čenu a Tokiu ztratily více než 4 procenta, tchajwanský index Taiex, který sleduje například hodnotu akcií dodavatele čoček pro společnost Apple Largan Precision, se propadl dokonce o 6,2 procenta.
Obchodní válka
Na vině celosvětového poklesu akcií může být pokračující eskalace obchodní války, která se podle ekonomů projevuje v hospodaření firem i nadnárodních korporací. „Trhy ovšem také zneklidňuje celosvětový posun od extrémně a nekonvenčně uvolněné měnové politiky, která byla příznačná prakticky po celé uplynulé desetiletí,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
Zpřísňování vyvolala americká centrální banka, která přistoupila ke zvyšování sazeb a trhy si tak podle Kovandy musí odvykat závislosti na levných penězích. Banku kvůli tomu kritizuje i americký prezident Donald Trump, který prohlásil, že se bankéři „zbláznili“. Krok banky brání šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardová, podle které jde o „nezbytný vývoj“.
Obavy z poklesu odbytu vyvolávají podle Kovandy důslednější kontroly celníků na čínských hranicích. Právě Čína přitom patří mezi největší trhy a například na trhu s luxusním zbožím zajišťuje zhruba třetinu celkového odbytu. Propad kromě luxusního zboží a technologických firem zaznamenali i američtí dodavatelé stavebních materiálů, pro které je Čína významným odbytištěm.
„Může jít jak o krátkodechou paniku, která skončí s prvními slušnými výsledky té či oné americké firmy, nebo naopak může nastat táhlejší burzovní propad, který by odrážel kombinaci nepříjemných dlouhodobějších trendů v podobě růst protekcionismu, růstu ceny peněz a růstu cen energií,“ uzavírá Kovanda.