Běžné motoristy samozřejmě nejvíce zajímá počet veřejných stanic. A u těch se pokles neprojevil - už devět let za sebou rok co rok přibývají.
Poslední dobou je to však hlavně zásluhou dynamicky se rozšiřující sítě plnicích stanic CNG. Zato ubylo čerpacích stanic, které nabízejí paliva s vyšší koncentrací biosložek. Kvůli loňskému zvýšení spotřební daně u vysokoprocentních biopaliv a nově zavedené daňové sazby u čistých biopaliv se počátkem roku 2016 stala biopaliva prakticky neprodejnými.
Síť čerpacích stanic v Česku je ve srovnání s ostatními zeměmi velmi hustá. Narazíme na ně teoreticky každých 14 kilometrů.
Veřejných čerpacích stanic je podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ke konci června celkem 3931, tedy něco přes 56 procent z celkového počtu 7004. Za letošní rok se celkový počet čerpacích stanic zvýšil o 25 a přibyly hlavně ty veřejné.

Velkou část z tohoto počtu však tvoří plnicí stanice stlačeného zemního plynu (CNG), jejichž počet vzrostl za první pololetí o 18. Neznamená to ale, že stejným tempem rostla i hustota celé sítě čerpacích stanic.
„Ministerstva průmyslu a obchodu eviduje čerpací stanice podle vlastníků a vzhledem k tomu, že nové CNG či LPG plnicí stanice vznikají většinou v areálech stávajících klasických čerpacích stanic jiného vlastníka, jsou mnohdy na stejném místě evidovány dvě různé čerpací stanice, byť obsluha může být společná,“ uvádí Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která firmám poskytuje tankovací karty.
Plnicí stanice CNG v letošním prvním pololetí přibývaly nejrychlejším tempem. „Letošní rok je ve znamení rozšiřování sítě plnicích stanic CNG. Například společnost Innogy zprovoznila začátkem srpna další dvě stanice ve Znojmě a v Liberci a celkem jich letos plánuje otevřít deset,“ dodává Duraković.
Počet čerpacích stanic nabízejících biopaliva je tak podle MPO značně nejasný. Některé produkty se totiž staly na trhu z cenových důvodů nekonkurenceschopnými a čerpací stanice ruší jejich prodej. Na tom nemění nic ani snížení spotřebních daní na některá biopaliva na začátku července.

„Cenový rozdíl fosilního paliva a biopaliva je stále tak velký, že i aktuálně platná spotřební daň neumožňuje směsná paliva a čistá biopaliva prodávat, aniž by si zákazník připlatil nebo měl prodejce ztrátu,“ upozorňuje předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček.
Podle něj se biopaliva dokáží zařadit zpátky do standardní nabídky jen tehdy, pokud významně stoupne cena ropy, sníží se spotřební daň na biopaliva nebo budou přijata restriktivní opatření, která donutí distributory, aby tato paliva na trh dodávali i se ztrátou.
Žádný z nastíněných scénářů však nepovažuje Indráček za pravděpodobný. Ústup biopaliv ale nic nemění na tom, že musí být nadále dodržen minimální podíl biosložky v celkovém objemu produkce benzínu a nafty.

Povinné přimíchávání biosložky nicméně neznamená, že ji musí obsahovat každý litr pohonných hmot.
„Například Čepro dodává biosložku ostatním sítím, díky čemuž může určitou část produkce ve své síti čerpacích stanic EuroOil dodávat zcela bez biosložky. Její povinný podíl dodrží v celém ročním objemu produkce,“ vysvětluje Damir Duraković s tím, že EuroOil tak jako jediný na trhu prodává běžnou motorovou naftu bez biosložky.
