Na nejčastější chyby mladých uchazečů o práci upozorňuje Ondřej Hlaváček, ředitel Neumann & Partners, poradenské společnosti pro oblast lidských zdrojů.

Mladým lidem bez praxe podle něj především chybí soudnost i pokora, čímž si zavírají dveře do mnoha zajímavých firem. Žádají sumy, které vůbec neodpovídají jejich hodnotě na trhu práce nebo postavení ve firemní hierarchii.

„Ambice jsou zdravé, ale je vhodnější, když si absolventi rozplánují jejich realizaci v dlouhodobém horizontu. Kariérní růst má být přirozený a postupný. Především absolventi by si měli uvědomit, že nikdy nepřekročí svůj stín a nemohou předbíhat sami sebe,“ říká Ondřej Hlaváček.

Pozor na nedočkavost

Mladí uchazeči o práci by si měli dát rovněž pozornost na nedočkavost, která plyne z jejich nezralosti. „Životopis třicetiletého vysokoškoláka s praxí ve třech různých firmách vypovídá o netrpělivosti a nestálosti takového člověka a nebudí dobrý dojem,“ upozorňuje Hlaváček.

Zároveň dodává, že v mladém odvětví, jako je například IT, mohou mladí a po úspěchu hladoví zaměstnanci vyrůst poměrně rychle. U tradičních, léty prověřených oborů, však bude postup pomalejší. Úspěch je zde v přímé úměře s poctivou každodenní mravenčí prací. Dostaví se v momentu, kdy se lidé stanou profesně i lidsky zralými a budou schopni podpořit svá budoucí manažerská rozhodnutí určitou mírou životní zkušeností. Samozřejmě se také vyplatí loajalita k zaměstnavateli.

Přehnané sebevědomí absolventů není na místě, právě tak jako nezdravě silné obavy z neúspěchu. Strach z nenaplnění představ svazuje ruce a vede k opačnému efektu. Ale na druhé straně, kdo nepoznal prohru, neví, jak chutná výhra. Každý neúspěch, je-li dobře vyhodnocený, posiluje vědomí. A pokud se z něj čerství (i nečerství) uchazeči o práci poučí, jen to přispěje k jejich mentální zralosti, která je pro mnoho zaměstnavatelů velmi atraktivní.

Osobní odpovědnost

Mladí kandidáti by se měli při vstupu na trh práce vyvarovat rovněž slabé osobní odpovědnosti. Přijít pozdě na domluvenou schůzku je netolerovatelné, nepřijít na domluvenou schůzku neakceptovatelné a nedostavit se bez omluvy neodpustitelné. O nenaplnění podepsanou pracovní smlouvy tím, že uchazeč nakonec nenastoupí, ani nemluvě.

„Každý takový lapsus je vnímán zaměstnavatelem či zprostředkovatelem velmi citlivě a většinou je zaznamenaný v osobní kartě kandidáta. Uchazeči často vůbec nevnímají, že profesní život je dlouhý a nikde není psáno, že se nemůže výše uvedené neodpovědné a neslušné chování třeba po deseti letech v nejméně vhodnou dobu obrátit proti nim,“ varuje Ondřej Hlaváček.