Páry, které zůstaly v příliš velké nemovitosti samy, když jejich děti vyrostly a odstěhovaly se. Osamělí členové rozpadlých rodin. To jsou podle nejnovějšího materiálu Eurostatu typičtí obyvatelé spoře obsazených obydlí.U nás takto podle posledních dostupných statistik žije přes 27 procent populace. Podíl se za deset let zvýšil asi o sedm procentních bodů.

Obyvatelé České republiky mají ve svých obydlích stále více prostoru kromě jiného také díky rostoucím rozměrům nemovitostí. Jak plynez informací Českomoravské stavební spořitelny, například průměrná plocha bytu v zemi je teď 78 metrů čtverečních, což je o 33 metrů víc než na konci socialismu.

„Nejběžnější byty před 30 lety měly uspořádání 2+1, nyní je podle našich zkušeností nejčastějším standardem bytových jednotek3 nebo 4+kk,“ komentoval statistiky předseda představenstva spořitelny Tomáš Kořínek.

Průměrný počet lidí v domácnosti u nás klesl za 30 letz hodnoty 2,8 na 2,3. „Z tohoto pohledu lidé bydlí lépe, mají větší bytya bydlí v nich méně obyvatel,“ konstatoval Kořínek.

Nebáli si půjčit

Ekonom Lukáš Kovanda dal lepšící se kvalitu bydlení u nás do souvislosti s roky ekonomické prosperity.

„Češi těžili z výrazného růstu reálných mezd. Odhodlávali se tedy v poměrně vysoké míře k pořízení vlastní nemovitosti, a to zejména na hypotéku. Tím pádem i přes zdražující nemovitosti i nájmy docházelo k růstu komfortu tuzemského bydlení,“ vysvětlil na svém webu.

Hra o počet pokojů

Eurostat pro potřeby statistiky považuje za spoře obydlenou domácnost například takovou, ve které má pro sebe každý dospělý obyvatel víc pokojů, speciálně ložnic. Statistici vycházejí i z řady dalších parametrů.

Největší část populace Evropské unie žije v málo obsazených obydlích na Maltě, a to skoro 73 procenta, nejméně pak v Rumunsku s necelými 8 procenty. Průměr Unie je rovná třetina obyvatelstva.

Přelidněnost klesá

Rostoucí kvalitu bydlení u nás dokládají i čísla Eurostatu, která se zabývají přelidněnými domácnostmi. To jsou takové, kde její členové nemají k dispozici ani minimální počet místností, který odborníci z pohledu statistiky považují za přiměřený.

Podle statistik z roku 2019, které jsou zatím poslední oficiálně vydané, žije v takových domácnostech zhruba 15 obyvatel Česka ze 100. „To je nejméně v celé historii sledování. Ještě v roce 2007 žil v přelidněné domácnosti skoro každý třetí Čech. To je pochopitelně příznivý vývoj, neboť značí, že počet lidí, kteří žijí v diskomfortu, citelně klesá,“ uvedl na webu Kovanda.

Česko je v podílu populace v přelidněných domácnostech pod průměrem Evropské Unie, který je přes17 procent. Nejvyšší míru v Unii má Rumunsko se skoro 46 procenty, nejnižší Malta s necelými čtyřmi procentními body.