Podíl lidí, kteří je využívají pro komunikaci s přáteli i hledání informací ve světě přitom roste napříč všemi věkovými skupinami. „Například ze studentů nemají účet pouhá dvě procenta,“ konstatoval Mana. U lidí mezi padesáti pěti až šedesáti čtyřmi roky věku se pak podíl uživatelů zvýšil z deseti na 27 procent.

Ilustrační foto.
Češi a internet: na síti nechtějí platit, doma mají tři digitální zařízení

Stejně strmý nárůst je možné pozorovat i v používání internetu samotného. Za dvanáct let se počet lidí, kteří jej aktivně využívají, více než zdvojnásobil, a letos dosáhl 7,1 milionu.

Volební propaganda

To má v řadě aspektů pozitivní dopady na jejich životy. Například ve snadnější komunikaci s blízkými lidmi. Přes řadu internetových aplikací lze totiž telefonovat zcela zadarmo, což snižuje účty od telefonních operátorů. „Internet je také nepřeberným zdrojem informací, což je zároveň jeho největší slabina,“ říká Jan Brychta z odborného serveru Lupa.cz.

Ilustrační foto
Češi holdují videohrám. Nejmenší zájem v EU projevují Slovinci

Ne vždy se lidé dokáží v informacích orientovat. Své by o tom mohli říct lékaři. Odpůrci povinného očkování se totiž často organizují a sdílejí informace přes různé facebokové skupiny typu Mýty o očkování nebo Stop očkování dětí. Podobné je to u řady dalších věcí. "Přeinformovanost má někdy za důsledek povrchnost a seskupování ve skupinách na sociálních sítích zase vzájemné utvrzování v často chybných nebo předsudečných názorech," míní Brychta.

Dopad to má i na politický život. Stačí připomenout americké prezidentské volby z roku 2016, kde se často mluví o tom, že je přes sociální sítě ovlivňovalo Rusko. Vliv - ať už kladný, či záporný - ale má internet i na chování voličů v Česku. „Kdo umí s internetem a influencery správně pracovat, má ve volbách výhodu, což perfektně ilustruje úspěch hnutí ANO nebo čerstvá vítězství Pirátů,“ dodává Brychta.

Ilustrační foto
Češi jsou televizi stále věrní. Tráví u ní 3,5 hodiny denně

Oblečení a boty

Přibývá i lidí, kteří využívají on-line svět pro nákupy. Oproti roku 2010 se jejich podíl zvýšil ze 25 na 54 procent. Nejčastěji tak utrácejí mladí lidé okolo třicítky.

V nákupních košících přitom končí léky, potraviny, letenky i kosmetika. „Například oblečení a obuv tak nakupuje devatenáct procent mužů mužů a 37 procent ženn,“ konstatuje statistička Lenka Weichetová.

Ilustrační foto.
Potraviny přes internet nakupuje více než čtvrtina Čechů