Home office v EU využívají častěji ženy (5,4 procenta) než muži (4,8 procenta) a živnostníci (18 procent) oproti zaměstnancům (2,8 procenta). Nejběžnější je home office v Nizozemsku, kde takto pracuje 14 procent lidí, tedy téměř 1,2 milionu pracovníků, Finsku (13,3 procenta) a v Lucembursku (11 procent). Z domova naopak méně často pracují Bulhaři (0,3 procenta), Rumuni (0,4 procenta), Italové, Řekové a Slováci.

Čechů pracujících doma přibývá, ale pomalu

Přestože z hlediska lidí využívajících home office je Česko pod průměrem Evropské unie, v posledních letech takových pracovníků podle autorů studie přibývá.

"Alespoň občas si home office vezme přibližně 280 tisíc českých pracujících. To znamená zhruba tolik lidí, kolik žije v Plzni a Liberci dohromady. Ještě před deseti lety to bylo o 85 tisíc lidí méně," tvrdí Jan Krupička z projektu Evropa v datech.

Mnohem častěji pracují v Česku z domova podnikatelé a živnostníci (37 procent), než zaměstnanci (4,2 procenta).

"Svůj vliv má jednak odvětví, ve kterém zaměstnanci pracují, protože někde se home office využít zkrátka nedá, jednak vzdálenost mezi domovem a prací. Čím je tato vzdálenost větší, tím častěji bude zaměstnanec volit práci z domova. K tomu se pojí také vztah k technologiím. I během home office musí být člověk zpravidla v kontaktu s lidmi a využívá častěji telefonování či videohovory," říká Ivan Sýkora, expert na technologie pro týmovou spolupráci společnosti Cisco.

Zatímco v EU obecně pracují na dálku častěji ženy než muži, v Česku je to obráceně a počet mužů pracujících z domova nad ženami mírně převažuje (9,8 procenta ku 8,9 procenta).

Ačkoli se představa práce z domova často pojí s mileniály, podle studie je home office častější mezi zkušenými lidmi na manažerských pozicích (69 procenta) než u pracovníků na středních (40 procent) a nižších pozicích (36 procent). "Firmy neposkytují volnost každému," vysvětluje Pavel Šimák, ředitel poradenství v oblasti lidského kapitálu ve společnosti Deloitte.

I podle Eurostatu využívají téměř ve všech evropských zemích práci na dálku častěji lidé ve věku od 40 do 59 let než ti ve věku do 39 let. Výjimku představují jen Slovensko, Estonsko a Makedonie.

Víc než pětina Středočechů dojíždí do Prahy

Možnost práce na dálku často využívají zejména pracovníci, kteří bydlí v oblastech přiléhajících k velkým městům. V Česku jde zejména o střední Čechy. Ty patří mezi tři desítky evropských regionů, odkud do jiného regionu (v tomto případě do Prahy) dojíždí více než 20 procent pracujících. 

V průměru pak v Česku dojíždí za prací do jiného regionu 5,8 procenta pracujících, na Slovensku 4,9 procenta.

Velmocí v práci na dálku je už zmiňované Nizozemsko, jemuž ze tří desítek evropských regionů, kam dojíždí za prací víc než 20 procent pracujících, patří hned tři: Flevoland, Drentsko a Utrecht. Ovšem nejvýš se v žebříčku dojíždění do jiného regionu umístil Vnější Londýn – Jih, odkud do jiného regionu dojíždí 61,67 procenta pracujících.