Pokud jdu vůbec někdy k doktorovi, tak s obyčejnou virózou. Přepadne mě zhruba dvakrát do roka, shrnuje své zdravotní problémy devětadvacetiletá Lucie Kolářová. Chronickou chorobou prý netrpí, nebo o tom alespoň neví. „Jednou jsem si na horách zlomila nohu,“ vzpomíná.
Pojišťovnu tak stála opravdové minimum – necelé tři tisíce korun za rok. To je asi desetkrát méně, než při svém platu kolem 32 tisíc hrubého odvede státu na pojistném. Na jedenáct stovek přišla její léčba jarních a podzimních viróz, necelé dva tisíce dala pojišťovna na úraz – ošetření, rentgen a sádru.
Podobně je na tom většina Čechů. Alespoň dle propočtů Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Češi podle nich stále nakupují daleko víc péče, než kolik nakonec dokážou spotřebovat.
Nejvíc platíme za léky
Zatímco loni odvedl každý Čech na pojištění průměrně 26 862 korun, u doktora se mu dostalo péče jen za 25 526 korun. Pro další peníze navíc musel sáhnout do vlastní kapsy – většinou to byla částka mezi 3 až 5 tisíci. Čím vyšší věk, tím víc suma stoupala.
„Nejvíce si lidé připláceli za léky a zdravotnické potřeby – tyto položky tvořily asi 60 procent soukromých výdajů za zdraví,“ přibližuje útraty zpráva Českého statistického úřadu. Výdaje na lékařskou péči tak podle ní rostly dokonce rychleji než běžné spotřebitelské ceny.
Peníze přesto stále nestačí. Podle Asociace českých a moravských nemocnic loni skon-čila v červených číslech skoro polovina malých a středních špitálů. Závazky včas nedokázala zaplatit třetina nemocnic. A dluhy, které se jim nedařilo umořit ani po jednom celém roce, nabobtnaly na 178 milionů korun. Problém měla podle šéfa asociace Stanislava Fialy hlavně zařízení v příhraniční.
Jak to? „Na účtech pojišťoven se nesmyslně hromadí přebytky,“ kritizoval stav Fiala. Ekonomové podle něj dokonce očekávají, že letos rezervy překonají historický rekord z počátku roku 2009, kdy se na účtech pojišťoven nacházel polštář okolo čtyřiceti miliard korun.
Jenomže podle pojišťoven i vedení resortu jsou rezervy potřeba. Populace stárne a výdaje na zdraví porostou. Kdykoliv se navíc podle nich může vrátit ekonomická krize. „Dnešní rezervy by přitom vystačily jen asi na měsíc,“ reaguje šéf Oborové zdravotní pojišťovny Radovan Kouřil.
Určitý polštář systém potřebuje také podle právníka Ondřeje Dostála – například pro případ katastrofy, války či epidemie.