„Výkon pohonné jednotky v elektrokole nesmí překročit 250 W. Maximální schválená rychlost elektrokola s asistencí motoru může být nejvýše 25 km/h,“ popisuje Štěpán Pleskač z Apache Bicycles, největšího prodejce elektrokol v ČR. Pro takové e-biky není nutné mít řidičský průkaz, ani platit povinné ručení, mít integrální helmu či jezdit na technickou. Právě to odlišuje elektrokola od skútrů. 

Jenže letmý pohled na cyklostezky podle odborníků prozrazuje, že lidé jezdí rychle a na kolech provádějí nelegální úpravy. Internet je takových nabídek plný, a to v cenách od dvou do pěti tisíc. 

„Po nějaké zvýšené kontrole e-cyklistů v provozu rozhodně nevoláme. Chceme jen upozorňovat na vysoké riziko postihu například v případě nehody,“ zdůrazňuje Pleskač. V případě nehody se uživatel elektrokola s upraveným výkonem stává automaticky viníkem.

„Je to stejné, jako když jste účastníkem autonehody a máte propadlý techničák. Můžete za to vy,“ vysvětluje Jakub Ditrich ze společnosti ekolo.cz. Přitom například v sousedním Německu můžete v některých spolkových zemích dostat pokutu za jízdu na takto upraveném kole až 2000 euro (50 tisíc korun). 

Kolo, co jede sedmdesát

Na riziko nelegálních úprav kol opakovaně upozorňuje i ministerstvo dopravy a BESIP. Například odborníci z Centra dopravního výzkumu (CDV) loni při analýze nehod cyklistů objevili i případ, kdy bylo elektrokolo „zrychleno“ až na rychlost 70 kilometrů za hodinu.

„Nejednalo se tedy o dopravní prostředek způsobilý k provozu na pozemních komunikacích,“ zdůrazňuje Veronika Valentová z CDV. Výrobci kol nyní na úrovní Evropské komise žádají o úpravu směrnice a zvýšení rychlosti elektrokol na 32 kilometrů v hodině. Spustili k tomu i petici mezi občany EU. Než ale ke změně případně dojde, platí stávající pravidla.