Podle studie se Češi zejména obávají, že budou muset pro péči o své rodiče opustit ať již dobrovolně či nedobrovolně zaměstnání, což radikálně změní jejich ekonomickou situaci. Ti, kteří se starají o seniory, nejsou vždy připraveni nastoupit na mimořádné směny či pracovat přes čas, požadují mimořádná volna, nemohou odjíždět na delší školení či výcviky. To může ohrožovat jejich pracovní pozici i místo.

Česká rodina je ale tradičně dvoupříjmová. Aby rodina zvládla svoje výdaje, včetně hypoték, či vydržování dětí na studiích, musí pracovat i ženy. Ztráta jejího místa, protože o staré rodiče se starají především ženy, může dostat rodinu do neřešitelných problémů.

Rostoucí výdaje

Rostoucí životní výdaje snižují množství volných peněz v rodině, zejména v rodinách s dětmi. Podle Českého statistického úřadu by například mimořádný výdaj 8500 korun rozhodil ekonomiku 40 procent českých domácností.

Zařízení, kde by bylo o seniory dobře postaráno, je stále nedostatek, špičková zařízení jsou pro část populace finančně nedostupná. A to i v případě, že by na pobyt padla celá penze seniora. Navíc, většina českých bytů není vedena jako dvougenerační. Nucené sestěhování více rodin do jednoho bytu, kde jsou navíc děti v pubertě a teenageři, může vyvolávat spory.

"Případy, kdy některé rodiny už nejsou schopné se postarat z ekonomických či zaměstnaneckých důvodů o své rodiče, existují," potvrdil ředitel ústavu sociálních služeb v Praze 4 Miloš Hájek. Platy značné části populace jsou nízké, roste nájemné a další životní náklady.

Staří mají žít v rodině

Počet seniorů přitom v české společnosti výrazně roste, takže problém pomoci se bude týkat v dalších létech stále většího počtu rodin. Již dnes je podle České správy sociálního zabezpečení přes dva miliony penzistů, prodlužuje se věk jejich dožití.

Podle průzkumů si většina seniorů přeje zůstat ve svém bytě za asistence svých blízkých i v případě vlastní bezmocnosti. To doporučují prakticky všichni psychologové. Setrvání stále většího počtu seniorů v jejich vlastním prostředí a výrazný podíl rodiny na péči o ně předpokládá i Národní program přípravy na stárnutí a sociální politika vlády s její snahou zpřísňovat podmínky pro poskytování sociálních dávek.

Samotní Češi jsou podle studií Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z 84 procebt toho názoru, že by se o staré rodiče měly postarat jejich děti i v případě nemohoucnosti, 80 procent populace by volilo možnost poskytnout tuto péči raději v domácím prostředí. Polovina populace by tento úkol vzala sama na svá bedra. Na 70 procent populace mezi 45 a 59 lety už pomáhá svým rodičům v každodenním životě, 42 procent označuje tuto pomoc jako častou.

Ženy kolem čtyřicítky jsou nejvytíženější

Podle studie Gender Studies největší břímě péče o rodinu a to jak svoji, tak rodičů, spadá na ženy. Žena mezi čtyřicítkou a padesátkou je podle sociologů nejvytíženějším „pracovníkem". Podle sociologických výzkumů se totiž o seniory starají převážně ženy.

Socioložka Jaroslava Hasmanová Marhánková uvádí, že typickou pečující osobou je žena v pozdním produktivním věku, která povinnosti spojené s péčí o stárnoucí rodiče kombinuje s péčí o dospívající děti. V polovině případů se k tomu přidává i potřeba harmonizace se zaměstnáním.

Ženy častěji přebírají roli primárního pečovatele o seniory v rodině. Na zajištění péče o seniory by se měli podílet společně stát, rodina i zaměstnavatelé. Ti konkrétně tím, že by například ženám, které tuto povinnost mají, umožnili pružnou pracovní dobu.

Domov důchodců nemusí být jediným řešením

Jak již bylo řečeno výše, pro seniory je nejpřirozenějším a z hlediska jejich psychického komfortu nejlepším řešením setrvání v místě, kde jsou navyklí dlouhodobě žít, jsou obklopeni nejen věcmi, na které jsou zvyklí, ale například i přáteli stejného věku, se kterými rádi tráví čas a podnikají různé aktivity, pokud jim to zdraví dovolí. Nicméně i aktivním seniorům, kteří se těší relativně dobrému fyzickému i psychickému zdraví, se nevyhýbají život ohrožující situace.

„Pády jsou hlavní příčinou úrazů ve stáří a také hlavní příčinou smrtelných úrazů. Nevyhnou se jim ani fyzicky zdatní senioři. Mnoho starých lidí si stěžuje na pocit nejistoty při stoji a chůzi, na slabost nohou a zhoršení pohyblivosti. To je provázeno pády, které pak vedou přechodně nebo trvale ke snížení pohyblivosti a soběstačnosti seniora a zvyšují riziko předčasného úmrtí," řekl doktor Jaroslav Jeřábek z Vestibulární laboratoře neurologické kliniky Fakultní nemocnice Motol v Praze.

Asistenční služby fungují jako nonstop servis

I v těchto případech se však nabízí efektivní řešení, které dodává pocit klidu oběma stranám – jak seniorům, tak jejich dětem, případně osobám, které o ně pečují, zejména v případech, žijí-li senioři v jiném místě bydliště.

Na trhu lze nalézt asistenční služby, které fungují jako 24hodinový servis vzdálené pomoci pro osoby, které se mohou ocitnout v život ohrožující situaci nebo v nouzovém stavu, kdy si nedokáží pomoci samy. Prostřednictvím chytrého mobilního zařízení, které uživatel nosí u sebe, je v nepřetržitém kontaktu s týmem asistentů připraveným pomoci 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Jednou z takových služeb je například služba Protectu firmy CleverTech, dále je na trhu dostupná také tísňová péče organizace Život 90, nebo služba Anděl Strážný.

Mobilní asistenční systémy již s úspěchem fungují několik let v zahraničí a pomáhají svým uživatelům vést aktivní život bez obav z nenadálých situací a rodinám seniorů přinášejí jistotu, že jsou jejich blízcí v pořádku. A na rozdíl od jiných způsobů řešení těchto situací jsou i finančně dostupnější.

Čtěte také: Evropská komise podpořila turismus českých seniorů