Dvě pětiny lidí v ČR se v restauracích na původ jídla neptají, protože jim na tom nezáleží. Více než osmina lidí se navíc domnívá, že by jim personál nemusel říci pravdu. Dvanáct procent respondentů se stydí zeptat, nebo jim to nepřijde vhodné. Přes polovinu lidí pak nedává v restauraci přednost jídlu, pokud je z českých potravin, neboť je pro ně důležitá kvalita, nikoliv původ. Další se domnívají, že jsou české výrobky dražší.

Z českých potravin lidé nejčastěji kupují potraviny určené pro další zpracování, jako mouku, vejce nebo maso, dále sýry, pivo, marmelády nebo medy. Většinou kvůli tomu, že chtějí podpořit místní producenty, necelá polovina lidí chce mí jistotu, od koho daná potravina pochází. Třetina spotřebitelů také již nakupuje v malých a specializovaných obchodech.

Podle ministerstva zemědělství je spotřeba domácích a regionálních produktů důležitá jak kvůli kvalitní kontrole bezpečnosti potravin, tak kvůli větší čerstvosti výrobků, ale také kvůli menší uhlíkové stopě (množství skleníkových plynů vyprodukovaných při výrobě a dopravě), kterou dovážené potraviny zanechávají.

Podle novely zákona o potravinách budou mít výrobci zakázáno označovat potraviny logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nejsou potraviny vyrobené v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75 procent, přikazuje novela. Naopak české výrobky se mohou označit vlaječkou s nápisem Česká potravina.

V průzkumu odpovídalo 801 lidí, součástí něho bylo také hloubkové šetření u pěti regionálních producentů.