Maloobchodní tržby zůstávají nadále jedním z tahounů tuzemské ekonomiky. „Na prodeji nepotravinářského zboží se vliv předvelikonočních nákupů v březnu příliš neprojevil. Větší vliv mělo teplé počasí, které lákalo k nákupům nových oděvů, sportovních i zahradnických potřeb nebo stavebních materiálů,“ upřesnila Marie Boušková z Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Spotřeba domácností tak může v letošním roce kompenzovat negativní dopad evropského zpomalení,“ domnívá se ekonom ČSOB Petr Dufek. Upozornil, že ceny v obchodech se od loňska zvýšily o méně než jedno procento. „Navzdory silné poptávce se obchody neuchýlily k plošnému zdražování a konkurenční boj i mezi kamennými a virtuálními obchody funguje jako spolehlivá překážka zdražování,“ vysvětlil analytik. Internetový prodej meziročně posílil o zhruba pětinu.

Mizivá nezaměstnanost jako motor i brzda

Lukáš Kovanda ze společnosti Czech Fund tak optimistický není. „Automobilový segment v ČR zasáhly přísnější emisní regulace Evropské komise tíživěji než EU jako celek,“ upozornil na to, že prodeje nových aut pokračují v propadu. Po započítání motoristického odvětví a inflace činí březnový maloobchodní růst pouze 2,5 procenta. Ekonomové nicméně očekávali růst ještě o polovinu nižší.

Nízká nezaměstnanost působí jako motor, ale zároveň jako brzda českého hospodářství. Zkrácení pracovní doby by situaci jen zhoršilo. „Teoreticky může zvýšit produktivitu pracovníků. Duševní činnosti totiž dokáží lidé efektivně vykonávat pouze okolo čtyř hodin denně,“ přiblížil hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš. Před plošným zkracováním ale varoval. Zmíněná úměra totiž neplatí pro manuální profese a firmy jsou už dnes závislé na ochotě zaměstnanců pracovat přesčas.