„Meziroční růst HDP v roce 2014 byl tažen zejména zahraniční poptávkou. K růstu významně přispěla i domácí poptávka po investičním zboží a konečná spotřeba domácností," oznámili statistici. Ke čtvrtletnímu růstu pomohl podle ČSÚ zpracovatelský průmysl, zejména výroba dopravních prostředků a strojů a zařízení.
Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi si Česká republika ovšem podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka vede poměrně dobře. „Dvouprocentní růst české ekonomiky je dvojnásobně rychlejší než růst v eurozóně. Ostatní středoevropské země ovšem rostly rychleji: Slovensko si patrně polepšilo o 2,4 procenta, Maďarsko a Polsko o více než tři procenta," uvedl. Zároveň upozornil, že v relaci k HDP na osobu podle parity kupní síly dosahuje Česká republika 83 procent průměru EU a je nejvýše ze všech středoevropských zemí, které před 11 lety přistoupily k EU.
Meziroční růst ekonomiky v samotném čtvrtém čtvrtletí ale oproti zbytku roku 2014 zpomalil. V prvním až třetím čtvrtletí se totiž růst pohyboval zhruba od 2,5 po téměř tři procenta. „Na meziroční zpomalení růstu HDP měla vliv vyšší srovnávací základna a především vysoký výběr spotřebních daní z tabákových výrobků na konci roku 2013, způsobený předzásobením, které se v roce 2014 již neopakovalo," uvedli statistici.
Ve srovnání se třetím čtvrtletím se HDP zvýšil o 0,2 procenta. Hrubá přidaná hodnota vzrostla meziročně o 2,4 procenta a mezičtvrtletně bylo tempo růstu srovnatelné s předchozím čtvrtletím. Zaměstnanost v pojetí národních účtů v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně stoupla o 0,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,4. Za celý rok byla zaměstnanost oproti roku 2013 vyšší rovněž o 0,4 procenta.