„Potenciální růst ekonomiky byl tehdy někde mezi čtyřmi pěti procenty, ale i vůči tomu potenciálu jsme rostli rychleji," uvedl Holub. V současnosti centrální banka očekává příští růst kolem tří procent, což po dvou absolvovaných recesích vnímá jako „optimistický předpoklad". „Návrat k pěti procentům je nyní evidentně nereálný," poznamenal.

Bývalý guvernér České národní banky a současný partner poradenské společnost KPMG Zdeněk Tůma uvedl, že tehdy centrální banka odhadovala potenciál růstu české ekonomiky kolem pěti procent. „Podle mého soudu došlo k nějakému strukturálnímu zlomu a je na makroekonomické debatě, jestli je možné se k tomu vrátit," uvedl Tůma. „Já si spíš myslím, že ne," dodal.

Před krizí podle Holuba byla česká ekonomika částečně založena na dohánění okolních zemí, což znamenalo masivní investice do zpracovatelského sektoru s relativně nízkou přidanou hodnotou, včetně přílivu přímých zahraničních investic. „Těch objemů, které byly před krizí, asi jen tak nedosáhneme," vysvětlil. Dalším faktorem je také pomalejší vývoj v eurozóně.

Účastníci diskusního setkání se shodli na tom, že v případě rostoucí ekonomiky je ze strany státu potřeba odolat pokušení utrácet dodatečné daňové výnosy a stabilizovat schodky rozpočtu na úrovni jednoho procenta HDP. Dluhový poměr by se poté mohl vrátit ke 40 procentům HDP. „To jsou hodnoty, které stále nejsou tak rizikové, aby to bylo potřeba vnímat jako hlavní problém české ekonomiky," podotkl Holub.

Analytik ČSOB Petr Dufek v této souvislosti upozornil na to, že dluh v uplynulých letech prudce narůstal při rozpouštění rezerv ministerstva financí. „Z velké části jsme ten dluh neproinvestovali, ale byl použit na běžné výdaje. To by se mělo rozhodně změnit," prohlásil Dufek.

Růst HDP

Letošní růst hrubého domácího produktu analytik odhaduje kolem 2,5 procenta, mimo jiné díky zlepšování spotřebitelské a podnikatelské nálady a finanční situace domácností. Pominul podle něj i strach z dopadů kurzové intervence centrální banky.

Devizové intervence

K použití kurzu jako nástroje měnové politiky, který měl podpořit domácí export, centrální banka sáhla loni v listopadu, a to s cílem oslabit korunu pod úroveň 27 korun za euro. Masivní devizové intervence banka tehdy provedla první dny po vyhlášení. V posledním období se kurz dostal dokonce na hladinu 28 Kč/EUR. „Tyto pohyby jsou již bez přímých intervencí České národní banky," upozornil Holub s tím, že banka již tři čtvrtě roku na devizovém trhu neintervenovala, pouze potvrzuje závazek v případě potřeby zakročit. „Bankovní rada konstatovala, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016," připomněl Holub.