Kliknutím zvětšíte„Dříve jsem o nějakých hrách nechtěl ani slyšet, neměl jsem na to čas. Několikrát jsem si ale se synem zahrál, vysvětlil mi vše potřebné a docela mne to chytlo. Klidně i čtyřikrát do týdne, když děti spí a manželka se dívá na televizi, si zahraji. Často se tam scházíme i s kolegy z práce,“ popisuje dvaačtyřicetiletý Tomáš Č. z Rakovnicka.
Mezi jeho nejoblíbenější počítačové hry patří fotbal s názvem FIFA, akční série Call of Duty, ale také si rád zahraje třetí díl české vojenské akční hry Arma z dílny tuzemského studia Bohemia Interactive. S kamarády nejraději „paří“ hru zaměřenou na tankové bitvy minulého století World of Tanks.
Ze zvýšeného zájmu těží i česká herní studia. Jen za loňský rok totiž obrat českého herního průmysl místo odhadovaných 5,8 miliard korun vzrostl na rekordních 7,1 miliardy korun. To je o třetinu více než v roce předešlém. Růst by měl pokračovat i letos. Odhady se pohybují kolem sedmi a půl miliardy korun, dosáhnout by však mohl i hranice osmi miliard.
Za rekordním obratem nestojí jen pandemie. Hlavní zásluhu nesou samotná herní vývojářská studia a jejich hry. Ty totiž dokázaly oslovit hráče na celém světě. „Drtivá většina her se prodává především v zahraničí. Více než pětadevadesát procent české herní produkce směřuje na světový trh. Zisk vygenerovaný českými herními firmami za rok 2021 překonal hranici dvou miliard korun,“ vysvětluje předseda Asociace českých herních vývojářů Pavel Barák.
Mezi nejžádanější herní taháky z Česka patří například simulátor nákladní dopravy Euro Truck Simulator 2 z dílny SCS Software, akční videohra DayZ od studia Bohemia Interactive. Největší úspěch má však česká hra s názvem Beat Saber od studia Beat Games. „Ta má velmi zajímavá čísla a je naprostým lídrem i přesto, že se jedná o hru pro virtuální realitu. Tedy má menší zásah na trhu,“ upozorňuje Barák.
Hráče uchvátila především proto, že se rozhodla vydat zcela jiným směrem než jiné virtuální hry. Čeští herní vývojáři vsadili na originalitu. Hráč dostává do ruky dva pomyslné meče a těmi se snaží ve správném směru a ve správný okamžik trefit „kostičky“ mířící proti němu. A to vše ještě v rytmu chytlavé hudby.
Práce na vývoji her? Češi se do ní nehrnou
V České republice aktuálně pracuje ve 135 herních vývojářských studiích 2 329 zaměstnanců. Mohlo by jich však být o dost více. Pozice se však nedaří obsazovat i přesto, že průměrná mzda v oboru činí cirka 63 tisíc korun, zatímco průměrná mzda v Česku je lehce nad 40 tisíci korun. I přesto se takzvaně na lepší časy v nejbližší době neblýská.
„V Česku vzniklo v uplynulých pěti letech několik studijních oborů, nicméně bavíme se o malých desítkách absolventů ročně. Přitom studia shánějí stovky pracovníků. Naší snahou je vytvořit fungující, jakýsi ekosystém, zajistit větší podporu hernímu odvětví a za pár let by snad mohla být situace jiná,“ doufá Barák. Podle dat Asociace je na tuzemském trhu akutní nedostatek programátorů, grafiků či animátorů.
Studia tak hledají posily v zahraničí. Pomáhá jim v tom právě i výborné renomé českých firem na světovém trhu. „Český herní trh z pohledu zaměstnanců je poměrně malý a nemá smysl si zde pouze přetahovat navzájem lidi. Zdvojnásobili jsme se jen díky tomu, že jsme zaměstnali cizince defacto z celého světa, kteří pracují ze svých domovů,“ říká zakladatel a lídr studia GoldKnight Pavel Jiří Strnad.
Jeho slova potvrzují i další přední studia. „Covid nás naučil pracovat distribuovaně. Když jsme se vrátili do kanceláří, vzdálenou práci jsme nezapomněli. To nám umožnilo přivítat v týmu kolegy ze zahraničí takovým způsobem, že se nemusí do Česka stěhovat kvůli všem obtížím,“ sděluje CEO herního studia Warhorse Studios Martin Frývaldský.
Proces trvá příliš dlouho
Naráží přitom na letitý problém – zdlouhavý proces. Vyřízení žádosti pro zaměstnání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii trvá několik měsíců. České firmy tak ztrácejí z tohoto pohledu konkurenceschopnost. Problém jsou i některá ryze česká pravidla. „Ukrajince, kteří získali vízum v Polsku, nemůžeme v Česku zaměstnat. Polsko takovou podmínku přitom nemá,“ podotýká Barák.
Ministerstvo průmyslu a obchodu radí studiím využívat pro získání kvalifikovaných zaměstnanců ze zemí mimo EU takzvané Programy ekonomické migrace. Ty fungují od podzimu roku 2019 a vznikly právě v reakci na nedostatek odborníků na českém pracovním trhu. V případě všech řádně vyplněných dokumentů jde o zhruba dvouměsíční proces. „Program klíčový a vědecký pracovník jako program zaměřený na nejšpičkovější pracovníky garantuje vyřízení žádosti o pobytové oprávnění do 30 dnů, pokud žádost netrpí vadami,“ upřesňuje z odboru komunikace resortu David Hluštík.
Do Programů ekonomické migrace bylo od roku 2021 až do současné doby zařazeno 3 380 zahraničních zaměstnanců, z toho necelá polovina se zaměřením na IT.
Úřad práce České republiky eviduje lehce přes čtvrt milionů uchazečů o zaměstnání, nicméně ani jednoho z nich nemůže poslat na rekvalifikační kurz se zaměřením na programátora či grafika. Takovou rekvalifikaci totiž nenabízí. Pokud si ale nezaměstnaný člověk takový kurz najde, může získat od úřadu peněžitou podporu.
„Rekvalifikační kurzy zaměřené na oblast IT, tedy práci s počítačem, patří k těm, které Úřad práce ČR financuje nejčastěji,“ dodává mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Celkový počet zaměstnanců v herním průmyslu
2019 ------ 1 750 lidí
2020 ------ 2 074
2021 ------ 2 329
Obrat českých herních společností
2019 ---------- 4, 54 miliardy korun
2020 ---------- 5, 33 miliardy korun
2021 ---------- 7, 11 miliard korun
2022 ---------- 7, 50 miliardy korun (odhad)
Zisk českých herních společností
2020 ----- 1, 83 miliard korun
2021 ----- 2, 08 miliard korun
Daň z příjmů českých herních společností
2020 ----- 347 milionů korun
2021 ----- 395 milionů korun
Zdroj: Asociace herního průmyslu ČR
17
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
