Rozdělení na pobočkovou část poskytující tzv. univerzální službu, kterou si objednává stát, a komerční část fungující v tržním prostředí má zajistit konkurenceschopnost podniku v příštích letech. Komerční část nebude ze svého zisku muset hradit ztrátové služby, které pošta zajišťuje pro stát. Rozdělení nebude podle Hamáčka znamenat rušení poboček, propouštění zaměstnanců ani privatizaci části podniku.

Pošta má v současnosti na základě licence od státu podle generálního ředitele Romana Knapa provozovat síť nejméně 3200 poboček nebo zajistit doručování listovních zásilek a některých balíkových zásilek po celém území ČR. Za to může od státu požadovat úhradu nákladů až 1,5 miliardy korun. Naposledy tuto platbu dostala v roce 2017.

Letos by měla pošta s ministerstvem vnitra vytvořit strategii rozdělení, včetně rozdělení majetku, příští rok mají následovat změny v legislativě. Fyzické rozdělení má nastat v roce 2023 s novou poštovní licencí.

Rozdělení pošty na doručovací část a pobočkovou síť bylo podle Knapa dlouhodobě plánované. "Předcházelo mu přenastavení fungování pobočkové sítě a změny systému doručování. S tím souviselo i zrušení téměř 3000 zčásti neobsazených pracovních míst v minulém roce. "V tuto chvíli žádné propouštění naplánované není," dodal Knap. Pošta zaměstnává kolem 27.000 lidí.

Česká pošta loni kvůli koronaviru prohloubila ztrátu o jednu miliardu na 1,382 miliardy Kč. Plánovala přitom, že propad bude ještě o 400 milionů korun vyšší. Negativní dopad pandemie představuje více než polovinu loňské ztráty. Letos je zatím podnik v provozním zisku 25 milionů Kč.