Za našimi západními sousedy se v pořadí zemí, kde mají domácnosti nejméně potíží se splácením svých závazků, umisťujeme na druhém místě dlouhodobě. Významnou roli v pozitivním vývoji hrají změny legislativy a fungující úvěrové registry. Právě v zemích s rozvinutými úvěrovými registry mají domácnosti výrazně méně potíží, než v zemích s omezenou dostupností informací o platební historii klientů.

Podle průzkumu Eurostat „EU-SILC Survey“ (European Union Statistics on Income and Living Conditions) měly české domácnosti v loňském roce v rámci Evropské unie nejnižší problémy se splácením svých závazků z hypoték, spotřebitelských úvěrů nebo plateb za vodu a energie hned po Německu. Během posledních deseti let si přitom Česká republika v žebříčku výrazně polepšila. Ještě v roce 2007 jsme spláceli hůř než například Estonci, Dánové, Nizozemci nebo Rakušané.

„České domácnosti mají ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie relativně malé potíže se splácením svých závazků. Zatímco v Česku dluží po splatnosti něco málo přes čtyři procenta domácností, v sousedním Slovensku je to takřka osm procent a v Rakousku sedm procent domácností,“ uvádí předseda sdružení SOLUS Luděk Čermák.

Jednotlivé země v žebříčku přitom nelze srovnávat mechanicky, nutné je porovnávat ekonomicky a kulturně podobné země. Při takovém srovnání se ukazuje zásadní vliv odpovědného prověření platební schopnosti klientů a dostupnosti informací o jejich platební historii.

„V České republice máme více registrů, kde mohou odpovědné firmy posoudit úvěrovou historii i celkovou úvěrovou angažovanost klienta. Díky registrům SOLUS mají k údajům přístup i telekomunikační společnosti a jiná odvětví, která významnou měrou zlepšují celkový obraz o platební morálce klienta,“ uvedl Luděk Čermák.

Na Slovensku mohou podle Čermáka firmy ověřovat pouze data z oblasti úvěrů, a společnosti tak nevidí, zda například klient dlouhodobě nedluží poskytovateli telekomunikačních služeb. Obdobná situace je také v Německu, kde jsou v registrech klientských informací obsaženy informace z oblasti financí, telekomunikačních služeb a energií.

V Belgii mohou společnosti ověřovat platební morálku klienta jen prostřednictvím údajů o úvěrech po splatnosti v registru tamní centrální banky. Mají tak více respondentů v prodlení než v Nizozemí, kde existují i pozitivní registry klientských informací.

Výsledky srovnání ale nelze brát přehnaně optimisticky. Ne všechny domácnosti, které jsou v prodlení se splácením svých závazků, v rámci průzkumu svůj dluh přiznají. Své závazky často zamlčují například občané, kteří si vzali půjčku v takzvané šedé zóně.

Významný pozitivní efekt by měla do budoucna přinést nová legislativa v oblasti ochrany spotřebitele. Zákon o ochraně spotřebitele umožňuje od června 2016 zařadit členským společnostem informaci do negativního registru i bez souhlasu klienta. „Zlepšuje tak možnosti poskytovatelů půjček ověřit si při dodržení přesně stanovených zákonných pravidel informace o platební morálce klientů, kteří již jinde nemusí být schopní dostát svým splatným závazkům,“ uzavírá Luděk Čermák.

V Registru fyzických osob SOLUS bylo ke konci června 2017 zapsáno 640 tisíc osob s celkovými závazky po splatnosti ve výši padesát miliard korun. Do činnosti sdružení je zapojeno 55 členských společností, které poskytují služby v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií, P2P půjček a v oblasti obchodu.