Ve čtvrtek jste se potkal s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem a místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem. Došli jste k nějakým výsledkům, naplánovali jste už nějaké další návštěvy?
Jednání šla velmi dobře a s oběma jsem si dobře pohovořil. Pan Zaorálek byl v Torontu před několika měsíci a už tehdy jsme se bavili o spolupráci Ontaria s Českou republikou. Moje současná návštěva je výsledkem naší tehdejší debaty a teď bychom chtěli probíraná témata nějak proměnit ve skutečnost – viz podepsané memorandum o vzájemné spolupráci na inovacích, výzkumu a komercializaci. Další návštěvy jsme zatím neplánovali, ale stoprocentně nějaké budou. Jsem vůbec první ontarijský ministr, který přicestoval do ČR, a vím jistě, že je to teprve začátek diplomatické i vědecko-výzkumné spolupráce, kterou budeme dále usilovně rozvíjet.

"Miluji Evropskou unii."
VIDEO: Brexit nechceme, milujeme Evropskou unii, volal Londýn

Máte nějaká konkrétnější očekávání o tom, co podpis memoranda přinese a jaké konkrétní kroky budou následovat?
Memorandum by mělo vytvořit platformu pro výzkumníky a inovátory, univerzity, instituce i korporace v obou zemích. Ty nyní budou vědět, že naše jurisdikce podepsaly dohodu, že mají otevřené dveře a mohou si v Kanadě nebo České republice najít své protějšky pro práci na společných projektech, vzájemně si vypomoct a dojít například rychleji k výsledkům. Pro vzájemnou spolupráci mezi našimi zeměmi totiž existuje obrovská spousta příležitostí a úkolem nás, politiků, je připravit půdu pro lidi, kteří tyto příležitosti využijí. Já doufám, že nyní se něco takového začne dít přirozeně.

Konkrétně v jakých oblastech by podle vás mohly naše země navázat spolupráci?
Jako první mě určitě napadne automobilový průmysl, který nyní zažívá velký rozmach a který se intenzivně zabývá inovacemi i výzkumem. Ontario v této oblasti patří mezi dvě nejvýznamnější jurisdikce v celé Americe, máme u nás přes 500 společností zabývajících se automobilovou výrobou. Česká republika je v rámci Evropy v tomto oboru také na špici a lze očekávat, že to bude jedna z oblastí, na které můžeme v různých aspektech spolupracovat.

Armáda ČR
Čeští vojáci byli v Mali pod ostrou palbou. Osvobozovali hotel od teroristů

Najdou se i jiné oblasti?
Samozřejmě, je jich spousta. Kromě automobilové výroby mohu zmínit například ICT, pokročilé výrobní systémy a technologie, širokou oblast biologických věd, kam spadají třeba lékařské přístroje a vybavení nebo farmaceutika, a další. Všechny tyto oblasti mají pro nás obrovský potenciál a naši vědci a výzkumníci budou snadno hledat spolupracovníky.

Memorandum má platit příštích 5 let. Stanovili jste si nějaké cíle, kterých byste chtěli v tomto období dosáhnout?
Memoranda jako toto mívají nějaká časová omezení, ale jako nějaký konec to nevnímáme, za pět let ho budeme chtít samozřejmě znovu obnovit. Chceme nastartovat spolupráci vědců a výzkumníků a také škol a jejich učitelů a studentů, ale nějaké přesné cíle ve smyslu „v prvním roce vznikne deset projektů, v druhém patnáct“ jsme si nestanovili.

Zmínil jste spolupráci mezi školami. Vím, že například liberecká univerzita už takovou spolupráci navázala. Jestli to bylo možné i bez memoranda, je vlastně vůbec potřeba?
V tom máte pravdu, i bez memoranda je mezi českými a ontarijskými univerzitami mnohem více takových vztahů už teď. Jakmile ale začnou spolupracovat mezi sebou i vlády, je to signál pro širší komunitu, aby se do podobných projektů pustila ve velkém. V Ontariu máme 44 vysokých škol, takže prostor pro další rozvoj vztahů tady určitě je.

Ministr vnitra Milan Chovanec.
Chovanec vysvětluje, jak Česko pomáhá Evropě v řešení uprchlické krize

Určitě máte takových memorand po světě podepsaných více. Víte o nějakých konkrétních případech, kdy taková spolupráce zafungovala?
Ano, podobných dohod máme celou řadu, například se Singapurem, Německem, Indií nebo Čínou, a naši a jejich vědci a výzkumníci úspěšně spolupracují na různých projektech. Vybavuji si například jednoho pacienta v Šanghaji, mladou dívku, která mohla být léčena díky technologiím vynalezeným našimi doktory v Ontariu, které jsme díky spolupráci s Číňany mohli přenést k nim. Tyhle věci se skutečně dějí, jen někdy chvíli trvá, samozřejmě v závislosti na oboru, než se utvoří týmy, začnou spolupracovat a dojdou k nějakým výsledkům.

Jak mohou vlády společnostem a institucím v takové spolupráci pomoct?
Velkou výhodou pro ně bude možnost čerpání financí z fondů, které v Ontariu a určitě i v ČR existují. U nás jich máme celou řadu, Ontario Research Fund, Venture Capital Fund a řadu dalších programů financování, které jsou pro zájemce o spolupráci k dispozici.

Zároveň zakládáme inovační střediska, teď je jich už 18 a 44 dalších na vysokých školách. Ty mohou lidem s dobrými nápady pomoci dostat je na trh a zajistit jim k tomu nezbytný kapitál. Dobré nápady by neměly zůstávat na pevných discích a v policích knihoven.

Ilustrační foto
Smutné statistiky. V počtu sebevražd je Česko nad průměrem, důležitá je prevence

Jaký ještě přínos může pro Českou republiku podpis memoranda a spolupráce s Ontariem mít?
Memorandum by nemělo pomoci jen vědcům a výzkumníkům, ale sblíží i oba naše národy. Očekáváme, že to bude mít nepřímý vliv i na růst našeho mezinárodního obchodu s ČR, který zatím není zrovna vysoký. Pro české společnosti se skýtá celá řada výhod – získají přístup ke kanadskému trhu, ale také k trhu v USA, se kterými máme dohodu o volném obchodu, také máme jednu z nejnižších daní z příjmu právnických osob v celé Americe a na rozdíl od USA i zdravotnictví financované výhradně z daní.

Navíc když děláte výzkum a inovace v Ontariu, 40 – 60 % investic za něj dostanete zpátky. Podmínky jak pro byznys, tak pro výzkum jsou tedy u nás velice příznivé a ne nadarmo jsme americkou jedničkou pro přímé zahraniční investice dokonce i před Kalifornií.

Takže předpokládáte, že teď začnou peníze proudit oběma směry?
Myslím si, že ano, tohle memorandum má mnohem širší záběr než jen na výzkum a inovace a doufám, že u nás pomůže českým firmám zakládat pobočky a továrny. Například Škoda, proč by tam nemohla postavit továrnu a rozjet obchod v Kanadě a USA, když to dokázaly německé nebo japonské firmy.

Koločava, krávy všude.
Veksláci, krávy i neodbytní taxikáři: Zakarpatská Ukrajina má své kouzlo

Sledujete, resp. jste vůbec schopni sledovat všechny projekty, ke kterým začne docházet, a jejich další vývoj?
Náš tým monitoruje jednotlivé oblasti velmi obezřetně a máme poměrně dobrou představu, co se v tomto směru na našich univerzitách a v institucích a společnostech děje. Nemusíme samozřejmě zachytit všechno. Například v oblastech jako obchod mohou společnosti rozvíjet spolupráci samy, lze ale očekávat, že budou žádat o podporu prostřednictvím zmíněných fondů – u inovačních projektů jsou vládní dotace téměř nezbytné – a podle toho můžeme situaci sledovat velmi přesně. O aktivity související s memorandem se každopádně budeme hodně zajímat, protože je důležité ukázat výsledky a měřit jeho úspěšnost.

Česká republika má v Izraeli vědeckého diplomata a odnedávna také v USA. Nehovořili jste s Lubomírem Zaorálkem nebo Pavlem Bělobrádkem o zřízení takového postu i v Ontariu?
Na to řeč nepřišla, ale kdyby se rozhodli zřídit takovou pozici v Torontu, určitě to uvítáme. Česká republika je v tomto směru velmi aktivní – jak generální konzul v Torontu, tak i velvyslanec v Ottawě a samozřejmě i ministr Zaorálek. Jejich iniciativa je chvályhodná, protože to je především jejich zásluha, že jsme teď tady.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Kalousek: I za Masaryka se demokraté spojili proti Henleinovi a komunistům