„České pivo má řadu charakteristik, které je odlišují od zahraniční výroby. Jedná se třeba o vyšší lahodnou hořkost, vyšší lahodnou plnost, český ležák má zlatožlutou barvu a nabádá k dalšímu napití," přiblížila první dáma českého pivovarnictví profesorka Gabriela Basařová.
Pitelnost už přestává být jen nějaký abstraktní pojem, ale seriózně se jí zabývají vědecké kapacity na celém světě. V roce 2006 se dokonce pořádal mezinárodní vědecký kongres, který byl na pitelnost zaměřen a tímto parametrem se zabývá i Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. „Český ležák má větší pitelnost než piva plzeňského typu z evropských zemí," řekla pracovnice ústavu Věra Hönigová.
Podle ní by tento parametr mohla potvrzovat i spotřeba piva v jiných evropských zemích. Všude jinde totiž spotřeba spíše klesá nebo stagnuje. Loni Češi průměrně vypili 144 litrů piva na hlavu. Daleko za nimi jsou další tradiční pivařské země, jako jsou Němci (107) nebo Rakušané (106). Rozhodně neplatí rčení, že někdo pije jako Dán. Dánové loni průměrně vypili o 80 litrů piva méně než Češi. „Možná je to dáno tím, že české pivo má příjemné senzorické vlastnosti a vysokou pitelnost," přemítá Hönigová.
Suroviny a technologie
Aby pivovary požadovaných parametrů docílily, musejí používat jen dané suroviny a pivo vyrábět určenou technologií. Značka je pak podle předsedy představenstva Sdružení pro České pivo Jana Hlaváčka zárukou, že se pivo vyrábí tradiční metodou.
Ročně přibudou dva až tři pivovary, které se o značku České pivo ucházejí. Jenomže loni Státní zemědělská a potravinářská inspekce zjistila, že tři z deseti letos odebraných vzorků potřebným parametrům nevyhověly. „Jednalo se ovšem o nové pivovary, které dolaďovaly výrobní postupy," vysvětlila pracovnice inspekce Michaela Mezerová. Výrobci pak museli z prodeje stáhnout celou šarži.
Pivo bylo nápoj, v jehož výrobě po staletí držela Evropa primát. Jenomže v posledních desetiletích se situace mění.
V množství vyrobeného piva Evropu v roce 1996 už dohonil americký kontinent a nedávno ji předhonila Asie, přičemž největším producentem je Čína, na níž připadá 26 procent celosvětově vyrobeného piva. Česko se pak v objemu vyrobeného piva ve světě nachází na 24. místě.
Pivovarnictví ovšem v Česku zažívá v posledních letech renesanci.
„Jestliže v Čechách je 333 pivovarů všech velikostí, jeden pivovar tak připadá na 32 tisíc obyvatel. To znamená, že máme největší hustotu pivovarů na obyvatele v Evropě. Z toho je 285 minipivovarů, a zatímco byly před třemi lety raritou, jsou nyní běžnou součástí měst a obcí," uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.
Sedmdesát minipivovarů se od včerejška představuje na Pražském hradě, kde se koná už čtvrtý ročník Festivalu minipivovarů. Návštěvníci tak mají možnost ochutnat 139 druhů piva 25 stylů z celé České republiky. Pořadatelé předpokládají, že se vyčepuje přes sedm tisíc litrů piva. „Dnes již opravdu nejde jen o to uvařit nějaké pivo a těžit z neobvyklosti podniku, dnes se každý minipivovar musí rvát o své místo na trhu, přinášet pestrost i kvalitu a perfektní služby," dodal Šuráň. Festival končí dnes večer.