Avšak oproti loňsku, kdy přijetí eura schvalovalo 43 procent firem, dosahuje aktuálně jeho podpora 73 procent. Vyplývá to ze Studie českého strojírenství 2017/H2 zpracované analytickou společností CEEC Research.

„Ukončení intervence pro nás znamená kurzovou ztrátu v řádech milionů korun měsíčně,“ vyčísluje ztrátu Petr Novák, generální ředitel, Koyo Bearings Česká republika.

„Přibližně dvě třetiny obchodních aktivit realizujeme v zahraničí. Ukončení devizových intervencí ČNB tedy mělo na naše hospodaření nepříznivý dopad. A to i přesto, že vstupní materiál nakupujeme v cizí měně. Vývoz výrobků však převažuje.

Proti tomuto vlivu se přirozeně zajišťujeme, vedle pohledávek v cizí měně máme také závazky v této měně, a to především z důvodu nákupu většiny vstupních surovin,“ říká Jan Czudek, generální ředitel a předseda představenstva Třineckých železáren.

Ukončení intervencí České národní banky se podle ředitelů strojírenských firem v současnosti promítlo do ekonomické činnosti tří pětin (60 procent) společností. U převážné většiny (86 procent) těchto firem přitom v důsledku ukončení kurzového závazku České národní banky došlo ke snížení zisku, necelá polovina (43 procent) dále uvádí, že se také snížila jejich konkurenceschopnost na evropských trzích.

Mimo Evropu zaznamenala snížení konkurenceschopnosti na světových trzích naopak jen čtvrtina (25 procent) ředitelů. Třetině firem (31 procent) přinesla současná situace zvýhodnění podmínek pro nákup inovací.

Opačný názor má ale například Tomáš Prášil, ředitel pro projektové řízení ze společnosti Motor Jikov Group: „Nemůžeme přeci být tak citliví na kurzové změny. Samozřejmě, máme před sebou úkoly pro obchodní úsek, který musí řešit kurzové a materiálové doložky. Samostatnou kapitolou je pozitivní dopad na investice, které ve velké míře činíme v eurech, a ty se nám pak pozitivně promítají do naší produktivity a efektivity výrobních procesů.“

Významný meziroční posun byl zaznamenán v názorech ředitelů strojírenských společností, zda by měla Česká republika přijmout euro. Zatímco ještě před rokem (viz Studie českého strojírenství 2016/H2) se pro zavedení eura vyslovilo pouze 44 procent exportujících strojírenských společností, nyní by euro uvítalo již 73 procent ředitelů firem.

Přechodu na společnou evropskou měnu jsou přitom o něco vice nakloněny velké stavební společnosti (78 procent). V případě malých a středních firem je naopak zájem o zavedení eura menší a pohybuje se na úrovni 66 procent.

„Jako ekonomika intenzivně navázaná na Evropskou unii a eurozónu bychom euro přijmout měli. Odstraní to pro exportéry velmi nepříjemné kurzové výkyvy a umožní nám sedět v Bruselu u toho nejdůležitějšího stolu a spolurozhodovat o budoucnosti EU,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky.

Z dlouhodobého hlediska s nimi názorově souhlasí také Bohdan Wojnar, prezident AutoSAP a člen představenstva Škoda Auto.: „Pro finanční řízení a plánování Škoda Auto jsou již nyní primárně směrodatné ukazatele v euru. Z tohoto pohledu je pro nás v současné době důležitá dlouhodobá stabilita kurzu české koruny k euru. Dlouhodobě však prosazujeme přistoupení České republiky k jednotné evropské měně.“

Růst tržeb z exportu se bude u strojírenských společností v letošním roce podle ředitelů pohybovat v průměru na úrovni 6,3 procenta. O něco více se přitom daří velkým společnostem, které predikují navýšení tržeb o 6,5 procenta. Pesimističtější jsou v tomto ohledu naopak malé a střední firmy (růst 5,0 procenta). V roce 2018 očekávají české strojírenské společnosti další růst tržeb z exportu, a to v průměru o 6,1 procenta.