Všechno spálit. Česká republika plánuje postavit řadu nových spaloven, které by se v příštích patnácti letech mohly stát úplně zbytečnými. Do podobné situace se dostaly Německo nebo Rakousko. Oba státy postavily nadbytečné kapacity spaloven a teď, aby je využily, musejí odpad dovážet ze zahraničí.

Před podobným scénářem varují ekologové, kteří se vrhli do výpočtů, kolik Česko vlastně bude potřebovat spaloven, pokud se bude držet plánů v odpadovém hospodářství. V současné době se v Česku zrecykluje 36 procent odpadu, 12 procent putuje do spaloven a 55 procent skončí na skládkách.

To se ale výrazně změní v roce 2024, kdy podle zákona nebude možné skládkovat odpad, který bude možné recyklovat nebo spálit. Jenomže naprostá většina krajských samospráv se chystá vydat cestou nejmenšího odporu a recyklovat jen 40 procent odpadů, zbytek potom spálit. A tady může nastat problém, protože evropská legislativa počítá pro rok 2025 s recyklací 60 procent a v roce 2030 dokonce 65 procent. Kapacitě spaloven by tedy chybělo 20 až 25 procent odpadů. „Tím se stanou spalovny nadbytečnými," vysvětlil expert na odpadové hospodářství Hnutí Duha Ivo Kropáček.

Podobnou zkušenost už mají v několika evropských státech. Třeba v Německu už v roce 1994 rozhodli, že o deset let později nebude možné recyklovatelný odpad skládkovat. Kvůli tomu vybudovali řadu spaloven. Jenomže situace se vyvíjela poněkud jinak, protože současně rostl objem zrecyklovaného odpadu. „Už od roku 2009 nejsou odpady pro spalovny a tato nadkapacita ještě roste. V řeči čísel je to 90 miliard korun," přiblížil Jan Habart ze sdružení CZ Biom.

Budou se dopady dovážet?

Podobně je na tom Rakousko, které společně s Německem dováží do svých spaloven odpad z Itálie, aby jejich kapacitu využily. Nejsou to přitom v Evropě ojedinělé úkazy. Nadměrné kapacity spaloven mají třeba také Švédsko nebo Nizozemí, které chybějící odpad odvážejí z Dánska. „Zřejmě se za odpady nikdy nebude platit, ale spalovny už nebudou inkasovat tolik," doplnil Habart.

V Česku se nyní připravuje stavba spaloven například v Mostě, Mělníku, Přerově, Jihlavě nebo v Chebu. Tyto projekty jsou ovšem podle Kropáčka zbytečné. „Vedle výstavby regionálních linek pro dotřídění směsných odpadů se ukazuje jako racionální pouze debata o rozšíření spaloven v Praze a v Brně a o řešení energetického využívání části odpadů ze severozápadní a severovýchodní části ČR," doplnil Kropáček.

Už v květnu Hnutí Duha představilo deset bodů, jak omezit plýtvání surovinami a snížit jejich dovoz. Jedním z bodů je pak zavedení zákazu spalování neupraveného směsného komunálního odpadu.

S tímto jediným bodem ale nesouhlasí Teplárenské sdružení ČR. „Požadavek by vedl ke zvýšení spotřeby energie i fosilních paliv, vývozu výhřevné frakce odpadu do zahraničí, ke snížení účinnosti jeho energetického využití a také k vyššímu skládkování," vysvětlil postoj tepláren ředitel sdružení Martin Hájek.