Podle developerů by podobné situace mohly být brzy úplně passé. Zájem investorů budovat byznys v České republice je podle nich stále nižší. Důvodem je složitost dosavadního stavebního zákona, které nastavuje nepřátelské prostředí. Nový zákon nyní schvalují poslanci ve sněmovně. Ani tento týden se ale závěrečné hlasování nepodařilo dokončit, samotní poslanci k zákonu předložili 70 pozměňovacích návrhů.

Podle stavebníků je aktuální situace patová – nestaví se. „Navzdory snahám o zrychlení povolovacího procesu je to v průmyslovém developmentu pořád stejná písnička. Úředních řízení je několik, často trvají dlouho, tematicky se dost překrývají a do každého může kdokoliv a kdykoliv vstoupit s námitkou,“ popisuje Karel Taschner z developerské skupiny Panattoni Czech Republic. Firma dnes potřebuje v průměru minimálně čtyřicet razítek od různých úřadů a institucí, aby stavební řízení včetně územních rozhodnutí a EIA proběhlo úspěšně.

„Není divu, že v tak robustním systému často nedospěje k stavebnímu povolení ani revitalizace brownfieldu, která je v územním plánu vyčleněna na průmysl,“ myslí si Taschner. Sama společnost teď vyčkává, zda město Ostrov schválí nový územní plán, který by umožnil vystavět na rekultivovaném brownfieldu halu vysokou až dvaadvacet metrů. Zakázku na zpracování územního plánu zadal Ostrov v březnu 2020, ještě letos v červnu se bude možná změna teprve projednávat. Ani pak by nemuselo být jasno. Proti záměru se silně postavili kromě obyvatel i památkáři, kteří návrh zavrhují. Stavba by totiž stála v sousedství s takzvanou  Rudou věží smrti, připomínkou komunistické totality a památkou UNESCO.

Pandemie a zamrznutí státní správy pak odliv zahraničního kapitálu urychlily. „Už před covidem-19 nám ujížděl vlak a teď už ho sotva vidíme mizet v dáli v zatáčce. Jen za poslední rok přišla Česká republika o několik významných investic, které skončily v Německu či Polsku. Zatímco během nejtvrdších karantén český úředník založil ruce a čekal na rozvolnění, polský a německý dělal vše pro to, aby stát normálně fungoval a řízení běžela,“ popisuje Taschner.

V zahraničí je pro developery „lepší klima“

Že v českých developerských průmyslových parcích vznikají momentálně podniky zahraničních investorů založené především na sériové výrobě, jak se lidově říká, práci u pásu, developeři nerozporují. Podle nich jsou ale článkem, který je nezbytný pro vznik zajímavějších podniků. „Je to evoluce, kterou bohužel nelze přeskočit. Bez podnikatelských nemovitostí pro výrobu by vývojová centra vůbec nevznikla,“ říká Taschner. Za příklad dává Plzeňský kraj, kam začali nadnárodní výrobci umisťovat vývojová centra, kde uplatnění nacházejí absolventi univerzit. Americká Ball Corporation tu do nového závodu plánuje zainvestovat 4,5 miliardy korun.

Nelibost, kterou u veřejnosti projekty budí, je v zahraničí mnohem nižší a klima pro developery příjemnější. A to kvůli rozpočtovému určení daní, které dotčeným obcím přiklepává vysoké peníze. Rozdíl mezi příjmy ze stavby pro rozpočet města v západních Čechách a nedalekém Sasku se může pohybovat až v desítkách milionů korun ročně. „Průmyslová hala v Německu odvede za třicet let své existence na daních a odvodech 3,5 miliardy korun, z čehož více než 1,5 miliardy korun zůstane v lokálních rozpočtech. V České republice odvede stejná průmyslová hala za 30 let své existence 3 miliardy korun, ale v lokálních rozpočtech zůstane jen 15 milionů korun,“ popisuje Zdeněk Soudný, generální sekretář Asociace developerů České republiky.

Developeři by proto chtěli prosadit jednorázový bonus městu  ze státního rozpočtu, který by směřoval na rozvoj jeho území. Výše bonusu by byla určena podle typu zástavby a metrů čtverečních. Prostředky by pak primárně sloužily k podpoře rozvoje infrastruktury a veřejné vybavenosti v místě.

Zeštíhlení úřednického kolečka při stavebním řízení vyhlíží Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Pokud zákon projde v podobě schválené Hospodářským výborem, měl by investory do Čech opět lákat. „Čeká nás náročné období obnovy hospodářství po pandemii a jednodušší stavební právo bude jeden ze základních kamenů, na kterém můžeme začít stavět,“ myslí si František Chaloupecký, viceprezident svazu. „V případě nepřijetí nového stavebního zákona můžeme očekávat, že další příprava bude trvat opět celé volební období, ne-li déle, a kvalita a rychlost přípravy staveb se nijak zásadně nezlepší,“ uzavírá Chaloupecký.