„Výsledky ukazují, že Česká republika se zlepšuje nejen relativně vůči ostatním státům (druhý rok za sebou je v nejlepší čtvrtině zemí), ale také v absolutním bodovém zisku. Letos to stačí na sdílené třicáté místo se Španělskem a Bahrainem (jenž udělal obrovský skok z loňského 48. místa). Pokud politici odolají chuti regulovat každičký krok našich životů, můžeme se v žebříčku posouvat výše i nadále,“ uvedl ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Česká republika si meziročně polepšila v oblastech velikosti vlády, právního systému a vlastnických práv a svobody mezinárodně obchodovat. Naopak mírný pokles zaznamenala v přístupu ke zdravým penězům a regulaci úvěrů práce a podnikání.

„Zvyšování ukazatele celkové ekonomické svobody v České republice je velice potěšující zpráva. Neměli bychom však zapomínat na to, že zatímco v oblasti vlastnických práv a zahraničního obchodu jsme na světové špičce, tak v oblasti velikosti vlády jsme až na 118. příčce,“ komentoval podrobné výsledky hlavní ekonom Liberálního institutu Jiří Nohejl.

„Zde bychom si měli vzít příklad ze Švýcarska (40.) či z nám v mnohém podobných pobaltských států Litvy (46.) nebo Lotyšska (75.). Mírně varujícím signálem může být i zhoršení ukazatele přístupu ke zdravým penězům, zvláště pak v situaci, kdy nás koncem roku opět čekají změny ve složení bankovní rady ČNB,“ dodal Nohejl.

Je nicméně nezpochybnitelné, že Česká republika učinila v posledním čtvrtstoletí v oblasti zvyšování ekonomické svobody obrovský skok kupředu. „Zatímco v roce 1990 obsadilo tehdejší Československo 101. příčku, za přibližně čtvrtstoletí nástupnická Česká republika přeskočila zhruba sedmdesátku zemí a nyní se ocitá na třicátém místě. Polepšuje si navíc i v posledních letech, jelikož třeba v roce 2010 obsadila stále až 52. pozici,“ zasadil žebříček do historického kontextu Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.

Kovanda nicméně varuje před usnutím na vavřínech. „Současné snahy části politiků nebo například odborů zvyšovat míru přerozdělování a zasahovat do svobodného rozhodování podnikové a firemní sféry i jednotlivých podnikatelů tedy ohrožují nejen svobodu nás všech, ale také růst bohatství a prosperitu nás, našich dětí a vnuků a budoucích generací vůbec,“ uvedl.

První místa se nemění

Ekonomická svoboda ve světě měří míru, jakou politik a instituce daných zemí podporují ekonomickou svobodu. Letošní zpráva, která vychází z posledních dostupných dat za rok 2016, obsahuje 162 zemí a teritorií.

Znovu na špici indexu jsou jako již tradičně Hong Kong a Singapur, kteří tak pokračují tak v nepřerušené řadě svých prvních, resp. druhých míst. Nový Zéland, Švýcarsko, Irsko, Spojené státy, Gruzie, Mauritius, Velká Británie, Austrálie a Kanada (na sdíleném 10. místě) zakončují první desítku. Další země, které stojí za zmínku, jsou Německo (20.), Japonsko (41.), Slovensko (53.), Polsko (54.), Francie (57.) a Čína (108.).

Nejhůře se umístily Súdán, Guinea-Bissau, Angola, Středoafrická republika, Republika Kongo, Sýrie, Alžírsko, Libye a na posledním místě Venezuela. Některé despotické země jako Severní Korea nebo Kuba do žebříčku nemohou být začleněny v důsledku nedostatku dat.