Zatím ovšem není jasné, jak velké investice si dnešní brownfield vyžádá, kdo je zaplatí a jaké obchodní a dopravní možnosti vůbec přístav skýtá. Ředitelství vodních cest (ŘVC) proto chystá zakázku na zpracování marketingové analýzy, která má přinést odpovědi. „Cílem je definovat konkrétní funkční parametry nového přístavního území v Hamburku, odpovídající reálné poptávce dopravního trhu mezi ČR a zámořím realizovaným přes Hamburk,“ uvedl zástupce šéfa ŘVC Jan Bukovský.

Tři hektary

Jde například o to, jaké zboží a v jakých objemech zde bude možné překládat. Zároveň je podle Bukovského třeba stanovit konkrétní technické parametry nového přístavu, způsob dopravního napojení a odhadnout předpokládané investiční a provozní náklady. „Tyto vstupy jsou nezbytné pro nadcházející fázi jednání s městem Hamburk, kde se nejedná o tom, zda se bude výměna území realizovat, ale za jakých podmínek,“ doplnil Bukovský.

Část investic totiž pokryje město Hamburk, které výměnu iniciovalo. Jde tak o to, v jakém stavu město území o rozloze tří hektarů předá a v jakém bodě převezmou investiční štafetu Češi.

Místo pro velké lodě

Česká republika má dnes v Hamburku na základě Versailleské smlouvy ve správě tři přístavní území. Moldauhafen (3000 metrů čtverečních) a Saalehafen (21000 metrů čtverečních) má v dlouhodobém pronájmu na 99 let do roku 2028 s opcí na dalších 50 let. Tyto přístavy nelze využít pro překládku z námořních lodí, neboť se sem nedostanou. I proto stát přijal nabídku města Hamburku na výměnu za námořní přístav. Peutehafen (8000 metrů čtverečních) pak český stát vlastní a využívá pro říční lodě.

O tom, že ŘVC zakázku na zpracování analýzy bere vážně, svědčí mimo jiné skutečnost, že před jejím vypsáním přistoupilo k takzvaným předběžným tržním konzultacím s firmami. Samotná zakázka má být vypsaná v nejbližších dnech.