Podle nového průzkumu společnosti GfK loni průměrná domácnost uskutečnila 300 nákupů s průměrnou útratou 297 korun. Ještě v roce 2017 bylo takových nákupů v průměru 323, tehdy za ně zákazníci v obchodech nechali jen 239 korun. „I letos dochází k dalšímu poklesu nákupní frekvence,“ uvedl Ladislav Csengeri ze společnosti GfK.

InfografikaInfografikaZdroj: DeníkLidé loni navíc mnohem více než dosud začali nakupovat prostřednictvím e-shopů. „Letos se staly součástí života většiny z nás, a to i včetně konzervativnějších zákazníků,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Do kamenných obchodů tak již zákazníci často nechodí pro zboží, které si nepotřebují vyzkoušet. „Navzdory postupnému rozvolňování a zlepšování situace, a to i díky vyšší míře proočkovanosti populace, trend méně častých nákupů pokračuje,“ prohlásil Prouza.

V nákupních košících domácností loni rostl zejména podíl základních potravin, mražených výrobků, masa a masných výrobků i různých polotovarů. Počátkem letošního roku zase posílil například nákup alkoholických nápojů. Ve slevových akcích lidé nakupovali 48 procent zboží. Stále větší význam u zákazníků získávají privátní značky obchodních řetězců, nyní již na českém trhu mají čtvrtinový podíl.

Pocit bezpečí 

Koronavirová pandemie se podepsala také na tom, jakým prodejnám dávají spotřebitelé přednost. Kromě dostupnosti obchodu je pro ně důležitý pocit bezpečí, aby se nemuseli bát, že se při nakupování nakazí. „Pandemie přinesla zvýšené nároky zákazníků na hygienu a opatření k ochraně zdraví,“ uvedl Csengeri. Krátce po začátku pandemie se v obchodech kolem objevily plexisklové přepážky, které zůstaly nadále součástí jejich výbavy. Podle Prouzy na tato i další hygienická opatření vynaložili majitelé obchodů celkem téměř 10 miliard korun.

Lidé se podle Csengeriho také stále snaží omezit nákupy na nezbytně nutnou dobu a vyhýbají se časům a dnům v týdnu, kdy v obchodech bývá plno. Ještě více než dříve také dávají přednost placení bezkontaktními kartami.

 Podle Prouzy bude budoucnost oboru určí to, jak zákazníci naloží se zhruba 330 miliardami korun, které po dobu koronavirové pandemie nashromáždili na svých účtech. „Vyplývá to z bankovních analýz, přičemž jde o peníze, které Češi neutratili z důvodu uzavření obchodů a obav z budoucnosti,“ vysvětlil Prouza. „Nyní bude klíčové, nakolik budou lidé chtít začít více utrácet, nebo zda naopak převládnou chmury z nastávajících časů a většina těchto peněz zůstane ležet na účtech,“ dodal Prouza.