Zlaté Hory navštívil v pondělí 13. dubna ministr průmyslu Jan Mládek. Jedním z témat schůzky byla možnost eventuálního obnovení těžby zlata v této lokalitě.

„Uložil jsem generálnímu řediteli státního podniku Diamo, aby vypracoval studii proveditelnosti, zda by se eventuální obnovení těžby vůbec vyplatilo," řekl ministr Jan Mládek.

Vypracování studie podle něj stojí za úvahu už jen proto, že za dvaadvacet let od ukončení těžby zlata ve Zlatých Horách cena tohoto kovu stoupla téměř pětinásobně.

Ministerstvo průmyslu navíc předložilo ke schválení novou surovinovou politiku, která za určitých okolností otevírá v České republice možnost těžby kovů. To nyní platná surovinová politika neumožňuje.

„Dovedu si představit, že v některých lokalitách bude těžba obnovena. Pokud zjistím, že by se to mohlo ekonomicky rentovat, preferoval bych, aby ji prováděl přímo stát skrze svůj státní podnik Diamo," sdělil Jan Mládek.

Ministr o svém postoji bude nicméně muset přesvědčit své vládní kolegy. Vláda se totiž ve svém programovém prohlášení zavázala neumožnit průzkum ložisek ani jejich následnou těžbu.

Průzkum zastupitelé podpořili

Zastupitelé Zlatých Hor již dvakrát průzkum zásob zlata v ložiscích nedaleko města podpořili. Naposledy se pro něj vyslovili loni. K samotné těžbě se dosud nevyjadřovali.

„Nicméně protože jednomyslně hlasovali pro průzkumné území, lze dovozovat, že podpora této myšlence existuje. Stále si myslíme, že za určitých podmínek by se dala těžba zlata obnovit," řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Drahý kov se u Zlatých Hor přestal těžit před dvaadvaceti lety. Od té doby několik firem i jednotlivců žádalo o průzkum místních ložisek. Ministerstvo životního prostředí všechny žádosti zamítlo.

Tuny drahocenného kovu pod zemí

Zájmu těžařů o Zlaté Hory se nelze divit. Zdejší země skrývá kolem devíti tun drahocenného kovu. „Ověřené zásoby činí kolem tří tun, ale doprůzkumem se samozřejmě může objevit vyšší množství," upřesnil Pavel Koscielniak ze státního podniku Diamo.

Mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba sdělil, že v případě těžby by se koncentrovaná ruda podobně jako v minulosti zpracovávala v zahraničí. „Ekologické dopady na zdejší oblast by byly nulové," konstatoval.

Zlato se v okolí městečka na polské hranici těžilo od středověku. V novodobé historii se pod Příčnou horou dobývalo v letech 1990 až 1993. Horníkům se jej za tu dobu podařilo ze země získat více než tunu.

Někdejší důl i závod na zpracování rud jsou již zlikvidované. Jistotu pro několik pracovníků, kteří v provozu RD Jeseník zbyli, představuje čištění kyselých důlních vod.