Česká republika nebude na lavici obžalovaných sedět sama. Stejným způsobem se prohřešilo také Slovinsko, nedostatky v oblasti energetických úspor u budov našla Komise také v případě Chorvatska a Rumunska. Praha obdržela celkem tři oficiální výtky, které jí Evropská komise zaslala v letech 2015 až 2018. Přesto neuvedla národní legislativu do souladu s požadavky příslušné evropské směrnice.

V případě, že Soudní dvůr Evropské unie se sídlem v Lucemburku sezná, že Komise má ve sporu pravdu, hrozí Česku pokuta. Ta se navíc může opakovat až do doby, než země situaci napraví.

Energetické štítky měly být všem na očích

Unijní směrnice z roku 2010 požaduje, aby byly certifikáty energetické náročnosti nejen vyhotoveny, ale také vystaveny ve všech veřejných budovách. „Pravidlo by mělo zvýšení povědomí lidí o důležitosti energetických úspor v budovách a podnítit jejich renovace,” zdůvodnila Komise. K podobnému efektu došlo v případě energetických štítků u elektrospotřebičů. V Česku se přitom ještě značná část nemovitostí prodává v rozporu se zákonem bez energetického průkazu.

Bez dalšího snižování energetické náročnosti budov nemá šanci Evropská unie naplnit své ambiciózní cíle v oblasti snižování produkce oxidu uhličitého. Budovy se na ní totiž podílejí z více než jedné třetiny.