„Nepřihlásili jsme se ke hlavám tři a čtyři,“ řekl premiér Andrej Babiš. Tyto části totiž předpokládají vstup do eurozóny, který vláda odmítá. 

Opoziční ODS ji kritizuje za způsob projednávání návrhu. „Přistoupení k takzvanému fiskálnímu paktu je natolik závažný krok, že k tomu nemůže zaujímat stanovisko vláda v demisi. Vládou pozměněný způsob ratifikace - tedy prostou, nikoliv ústavní většinou - považuji za naprosto nepřijatelný. Hnutí ANO nemá s necelými třiceti procenty hlasů, které ve volbách dostalo, právo jednostranně měnit rozhodování o klíčových záležitostech týkajících se všech občanů naší země,“ myslí si předseda ODS Petr Fiala.

„Schválení fiskálního paktu je dalším krokem v plíživém přibližování České republiky do eurozóny a ke společné fiskální politice EU, kdy státy pomalu ztrácejí kontrolu nad svými rozpočty. Samotný dokument považujeme za velice problematický, ještě závažnější je ale způsob, jakým je Poslanecké sněmovně předkládán. Schvaluje ho vláda, která je v demisi, nemá důvěru Poslanecké sněmovny a ani o žádnou neusiluje,“ doplnil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

S těmito názory však nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová. „Osobně považuji za ostudu spíše to, že jsme k němu ještě nepřistoupili. Přijetí paktu by České republice mělo umožnit vstup do některých jednání v rámci Evropské unie,“ prohlásila.

Fiskální pakt je mezinárodní smlouvou, jež byla v březnu 2012 podepsána všemi členskými státy Evropské unie vyjma Velké Británie, České republiky a Chorvatska. Jejím obsahem je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik států, jež se smlouvu zavázaly dodržovat.

Signatáři fiskálního paktu musí do jednoho roku od vstupu smlouvy v platnost zavést do vnitrostátního práva předpis, který zajistí, že schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. Země, jejichž dluh přesahuje 60 procent HDP, pak musí snižovat jeho výši alespoň o pět procent ročně.

Smlouvu se od roku 2013 v České republice nepodařilo ratifikovat. Jejími tvrdými odpůrci byli mimo jiné bývalý prezident Václav Klas či expremiér Petr Nečas. Přistoupit k paktu chtěla vláda Bohuslava Sobotky, návrh se však nepodařilo projednat ve sněmovně.