Ve středu to oznámil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Podle něj bude muset Vöcklinghaus ještě ČR zřejmě zaplatit zhruba 90 milionů korun za náklady na arbitrážní řízení a právní zastupování.

Po arbitrážích s Georgem Nepolskym a Rupertem Binderem je to již třetí spor s německým investorem, kde ministerstvo uspělo. „Tato bilance je velmi potěšující a potvrzuje, že náš nesmlouvavý přístup vůči nárokům na peníze českých daňových poplatníků je velmi správný,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

Vöcklinghaus v arbitráži uváděl, že byl poškozen kvůli údajně protiprávně nařízenému a zmanipulovanému konkurzu. Podnikatel dále uplatňoval obecnou námitku korupčního prostředí v České republice. „Před rozhodčím tribunálem však investor neprokázal tvrzené poškození svých práv během konkurzu a neprokázal ani svá tvrzení o korupčním prostředí v České republice,“ uvedl Jakob.

Další procesy

Stát v současnosti po vítězné arbitráži s Vöcklinghausem ještě čelí 12 arbitrážím na základě smluv o ochraně investic, aktuálně se konají tři z nich. Ve sporech jde o více než 20 miliard korun. Vedle toho ČR rovněž čelí 14 různým podáním souvisejícím s investicemi do fotovoltaických elektráren. U těchto sporů byla zahájena smírná jednání a zatím nebyly vyčísleny nároky.

Arbitráže jsou většinou výsledkem smluv o ochraně investic z počátku 90. let minulého století. Smlouvy byly většinou pro ČR nevýhodné. Ministerstvo financí již delší dobu pracuje na tom, aby tyto smlouvy zanikly. Předloni v létě začal stát vypovídat dvoustranné dohody se státy Evropské unie. Arbitrážní řízení je sice rychlejší a efektivnější než projednání u soudu, stojí ale mnohem více peněz.

Stát čelí řadě arbitráží, ne všechny prohrává

Výběr významných arbitráží, kterým čelila ČR:

Prohrané arbitráže (řazeno podle výše částky):

CME – 10 miliard Kč

Arbitráž se společností CME Ronalda Laudera, která financovala rozjezd televize Nova. Spory vypukly v létě 1999 poté, co se tehdejší šéf Novy Vladimír Železný rozešel ve zlém se svými zahraničními partnery. Pře vyústila ve tři arbitráže, stát figuroval ve dvou. Jednu ČR vyhrála, podle druhé ale musela společnosti CME zaplatit přes deset miliard korun za znehodnocení její investice.

Diag Human – 8,33 miliardy Kč (rozhodnutí není definitivní)
ČR prohrála v srpnu 2008 arbitráž s firmou Diag Human, které musí zaplatit 8,33 miliardy korun. Při započtení úroků činí požadovaná částka přes deset miliard. Podle firmy Diag Human spor skončil a peníze jí patří. Ministerstvo zdravotnictví a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ale tvrdí, že arbitráž stále pokračuje.
Firma Diag Human požadovala po státu odškodné 14 miliard korun za to, že jí na počátku 90. let zničil její obchody s krevní plazmou. Spor vznikl, když ministerstvo zdravotnictví odmítlo Diag Human ve výběrovém řízení na zpracování krevní plazmy.
Za poškození dobrého jména už musela vláda po prohrané arbitráži z roku 1997 společnosti Diag Human zaplatit 327 milionů korun.

ČSOB – 1,6 miliardy Kč

Na konci loňského prosince prohrál stát arbitráž s ČSOB týkající se státních záruk poskytnutých ČSOB při převzetí zkrachovalé banky IPB. Na základě státních záruk převedla ČSOB v roce 2002 na Českou konsolidační agenturu (ČKA) mimo jiné pohledávku za společností J.Ring. Agentura však bance pohledávku vrátila s tím, že má právní vady, a ČSOB tak byla nucena vrátit agentuře peníze. ČSOB chtěla úhradu vzniklé škody po ministerstvu financí, které to ale domítlo. Arbitráž z loňského prosince potvrdila, že ČSOB má na proplacení nárok.

Vyhrané arbitráže (řazeno podle výše částky):

Invesmart – téměř sedm miliard Kč

Česká republika uspěla červenec 2009 v arbitráži s italsko-nizozemskou společností Invesmart. Spor se týkal vyhlášení konkurzu a likvidace Union Banky, kterou Invesmart vlastnil.

Petrcíle – 6,5 miliardy Kč
Firma Petrcíle se domáhala náhrady za vypovězení smlouvy o přednostním prodeji menšinového podílu státu ve společnosti Nová Huť. Společnost nejprve žádala dvoumiliardové odškodné; arbitráž sice vyhrála, ale Vrchní soud rozhodnutí zrušil a celou kauzu vrátil na začátek.
V květnu 2005 podala Petrcíle na stát druhou arbitrážní žalobu, a to o téměř šest miliard korun. V lednu 2008 ministerstvo financí oznámilo, že rozhodci nároky firmy zamítli.

European Media Ventures – přibližně dvě miliardy Kč

Česká republika vyhrála červenec 2009 arbitráž s lucemburskou společností European Media Ventures (EMV). Ta požadovala zhruba dvě miliardy korun kvůli zmařené investici do regionální televizní stanice TV3.

Frontier Petroleum Services – více než jedna miliarda Kč
Česká republika v listopadu 2010 uspěla v arbitráži s kanadskou společností Frontier Petroleum Services (FPS). Ta požadovala více než jednu miliardu korun za nezdařenou investici do letecké společnosti LET.

Peter Franz Vöcklinghaus – více než jedna miliarda Kč
Německý podnikatel se po státu domáhal peněz za zmařenou investici do golfového hřiště Cihelny, které skončilo v konkurzu. Vöcklinghaus tvrdil, že konkurz byl nařízen protiprávně a byl zmanipulovaný.

Phoenix Action – přibližně jedna miliarda Kč
ČR vyhrála arbitráž s izraelskou společností Phoenix Action o zhruba jednu miliardu korun v dubnu 2009. Phoenix Action nárokovala peníze za údajně zmařenou investici do společnosti ČKD Blansko, kterou se jí nepodařilo zprivatizovat. Další peníze nárokovala v souvislosti se zmrazením účtů společnosti Benet Praha, proti níž bylo vedeno řízení kvůli celním a daňovým únikům.

William Nagel – 900 milionů Kč
Britský podnikatel žaloval ČR kvůli Českým Radiokomunikacím (ČRa) a postupu státu při udělování mobilních licencí. Nagel se v ČR ucházel o licenci na provozování sítě GSM a v roce 1993 uzavřel s ČRa smlouvu o spolupráci. Ministerstvo hospodářství ale určilo, že licenci získá společný podnik radiokomunikací a subjektu vybraného na základě výběrového řízení a ČRa smlouvu s Nagelem ukončily. V srpnu 2005 Česká republika spor definitivně vyhrála.

Arbitráže ukončené dohodou (řazeno abecedně):

ArcelorMittal

Společnost ArcelorMittal vedla vůči České republice dvě arbitráže – za to, že firma byla vyloučena z privatizace železáren Vítkovice Steel, a kvůli tomu, že navzdory příslibu státu nezískala minoritní akciový podíl ve firmě Nová Huť. Druhou ze zmíněných arbitráží, v níž se domáhal 5,79 miliardy korun, ArcelorMittal v březnu 2008 prohrál.
V létě téhož roku stát s ocelářským gigantem uzavřel dohodu, že ArcelorMittal stáhne žaloby, ve kterých po státu požadoval 26 miliard korun, a ČR firmě odprodá jedenáctiprocentní podíl ve firmě Nová Huť (nyní ArcelorMittal Ostrava) za 6,8 miliardy korun.

Nomura
Japonská společnost Nomura, bývalý vlastník 46 procent akcií zkrachovalé banky IPB, zažalovala ČR kvůli nucené správě a prodeji banky ČSOB. Vláda podle Nomury porušila dohody o ochraně investic a Nomura za to požadovala až 40 miliard korun. ČR naopak v jiné arbitráži po Nomuře požadovala 111 miliard korun jako náhradu škody, kterou Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB.
V roce 2006 ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky však nebyla určena. V listopadu téhož roku Česko podepsalo s Nomurou smír, podle něhož měla výše odškodnění činit nula až sedm miliard korun. Nakonec Česká republika Nomuře zaplatila 3,6 miliardy korun.