Všech deset zemí, které ve zprávě o udržitelném rozvoji za letošní rok dosáhlo nejvyššího hodnocení, pochází z Evropy. Dánsko vystřídalo na první pozici Švédsko, vysoko se umístily také ostatní severské země, Francie, Rakousko, Německo a Nizozemsko.

Mezi absolutní špičku se letos jako jediný postkomunistický zástupce vklínilo Česko. Vděčí za to zejména pokroku v oblasti potlačování chudoby, jediném ze sedmnácti cílů, které země podle OSN zcela bez výhrad splnila.

Česká republika také zabodovala v oblasti ekonomického růstu a nezaměstnanosti. Navzdory pokračujícímu suchu je Praha podle zprávy úspěšná také v hospodaření s lesy a půdou. Meziročně se navíc v tuzemsku podařilo snížit nerovnosti ve společnosti. V celkem 17 hodnocených cílech tak země dosáhla skóre 80,7 a na vedoucí Dánsko ztrácí méně než pět bodů.

Závažné nedostatky? Jen v boji s klimatickými změnami

Jednoznačně nejhůře hodnoceným cílem je v případě Česka boj se změnou klimatu. Podle autorů studie zde přetrvávají závažné nedostatky. Od loňského roku se Češi nezlepšili ani v otázce rovnosti pohlaví a mezinárodní spolupráce k dosažení všech cílů OSN. Při detailním pohledu na jednotlivé indikátory představují tuzemská bolavá místa obezita v populaci, počet podaných patentů nebo závislost energetiky na fosilních palivech.

Sucho trápí i českou krajinu:

Úspěch Česka vyniká zejména v porovnání se sousedním Slovenskem, které se propadlo o tři příčky pod pětadvacáté Maďarsko. Ještě hůře dopadlo Polsko, které skončilo dokonce za Běloruskem. Spojené státy pak spolu s Bulharskem dosáhly 74,5 bodů ze sta možných.

Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje OSN přijala před čtyřmi lety v rámci takzvané Agendy 2030. Během 15 let si dala organizace za cíl například vymýtit chudobu a hlad, zajistit zdravé životní prostředí a rovné příležitosti pro všechny.