Nyní je vybaveno světelným zařízením 565 železnicích přejezdů, z toho 267 má i závory.´"Schválení dalších prostředků pro naši organizaci nám mimo jiné umožní urychlit přípravu investičních akcí, které mají za cíl vyšší zabezpečení mnoha desítek přejezdů," uvedl Svoboda. Letos se tak oproti loňsku, kdy bylo zrekonstruováno 130 křížení, zvýší investice do přejezdů o čtvrt miliardy.

Správa železnic podle Svobody prioritně zabezpečuje přejezdy, které vyhodnotila jako rizikové. Vychází přitom i ze statistik střetů aut s vlaky. Jde především o doplnění výstražných světel, instalaci závor a nově také o technologii kompozitových břeven s LED diodami.

Během letošního roku tak podle správy bude 52 přejezdů doplněno o závory, dalších 70 pak výstražnými světly. Ve 49 případech stát nainstaluje LED osvětlení závor a na 14 místech pak doplní inteligentní kamery pro zaznamenávání přestupků.

Snadnější rušení přejezdů 

Svoboda připomněl, že nedávno byla schválena novela zákona, která usnadňuje rušení přejezdů. Správa proto plánuje od roku 2021 do roku 2027 zrušení 13 křížení, což by mělo stát zhruba 3,6 miliardy korun. Přejezd zmizí například na silnici u stanice Studénka, kde v roce 2015 při střetu vlaku s kamionem zemřeli tři lidé. Správa na tomto místě nyní zavádí závory s upraveným sklápěním, v roce 2022 pak na místě vznikne silniční podjezd, který přejezd úplně nahradí.

Správa se chce v souvislosti s bezpečností na přejezdech věnovat také preventivním akcím. Vytváří proto například vzdělávací videa, na kterých spolupracuje i s uživateli sociálních sítí.

Od roku 2010 zemřelo na přejezdech při střetech automobilů s vlaky 378 lidí. Hmotné škody se vyšplhaly k 980 milionům korun.

Havlíček chce tratě zabezpečit dlouhodobě, ne provizorně

 Stát nebude pro zabezpečení lokálních železničních tratí používat provizorní řešení, řekl novinářům ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Chce kombinovat povinné hlášení jízdy před odjezdem ze stanice, instalaci návěstidel a postupné zavádění zabezpečovacího zařízení ETCS. V uplynulém týdnu se na českých tratích stalo několik incidentů. Zabezpečení malých tratí kritizovali strojvůdci i výrobci, podle nich lze tyto tratě zabezpečit už existujícími zařízeními. Stát je však nepovolil.

"Nemůžeme se nechat přitlačit k unáhlenému řešení. Musíme tyto tratě zabezpečit dlouhodobým řešením, a ne provizorně," uvedl Havlíček. Podle něj řešení, které nabízí výrobci zabezpečovacích zařízení, nemusí být ideální.

Chce proto zkombinovat tři základní řešení. Na nejmenších tratích by měla vzniknout ohlašovací povinnost pro strojvůdce, kteří tak před vyjetím na trať při křížení budou muset hlásit odjezd ze stanice dispečerovi. Na dalších tratích by jízdu měla hlídat návěstidla a na nejvytíženějších pak zabezpečovací zařízení ETCS, které umožní vlak zastavit na dálku. Toto zařízení by v budoucnu mohlo být i na regionálních tratích, Správa železnic vyvíjí jeho zjednodušenou verzi. Může to však trvat i desítky let.

Ohlašovací povinnost pro strojvůdce nyní platí pouze na některých tratích, podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody stát zvažuje její celoplošné zavedení od příštího roku.

Zavádění systému ETCS je tak pro Havlíčka prioritou. "Půjde o jednu z největších investic do dopravní infrastruktury v Česku," řekl ministr. V následujícím desetiletí podle něj stát do zavádění zařízení na tratě investuje desítky miliard korun, další desítky miliard pak bude stát vybavení vlaků.

Současné zabezpečení lokálních tratí kritizovali strojvůdci, podle nichž už nelze spoléhat jen na lidský faktor. Žádají proto urychlené zavádění bezpečnostních technologií, například systému radioblok, který funguje na trati na Volarsku. Tento systém vyvinula společnost AŽD Praha, která jeho rozšíření nabízela státu i pro další tratě. Podle šéfa firmy Zdeňka Chrdleho by zařízení mohlo fungovat alespoň dočasně před zavedením ETCS. Instalace tohoto zařízení totiž může trvat i desítky let. Ministerstvo dopravy však systém odmítlo a jako jediné řešení označilo systém ETCS.

V minulém týdnu se na české železnici stalo několik incidentů. Nejtragičtější nehodou byla čelní srážka dvou vlaků na lokální trati mezi Perninkem a Karlovými Vary, při které zemřeli dva lidé. Úsek patří mezi tratě se zjednodušeným řízením provozu, závisí tak jen na lidech. Příčinou nehody bylo podle předběžného vyšetřování nepovolené vjetí na trať jednoho z vlaků. Menší nehoda se stala také v Praze, kde jeden z vlaků lehce narazil do stojícího vozu pendolino, který na místě čekal kvůli předchozí srážce člověka na trati. Nikomu se při nehodě nic nestalo.