K tomu, aby země mohla zavést společnou evropskou měnu, nesmí deficit veřejných financí přesáhnout tři procenta a veřejný dluh 60 procent HDP. Deficit veřejných financí loni v meziročním srovnání klesl o deset miliard na 94,5 miliardy korun. Veřejný dluh se zvýšil o 70 miliard na 973 miliard korun. Hrubý domácí produkt loni stoupl na 3,2 bilionu korun.

Zveřejněný údaj o deficitu veřejných financí za rok 2006 je podle analytika HVB Bank Pavla Sobíška směsí dobré a špatné zprávy. „Tou dobrou je skutečnost, že deficit oproti předchozímu roku klesl, což znamená, že k růstu HDP v roce 2006 nepřispívala fiskální politika svou rozpínavostí. Tou špatnou zprávou je, že ani na samém vrcholu ekonomického cyklu neklesl schodek veřejných rozpočtů výrazněji pod hranici tři procenta HDP,“ uvedl.

Letos by podle odhadů MF měl deficit veřejných financí stoupnout ke čtyřem procentům HDP. Kvůli rostoucímu zadlužování proto vláda chystá reformu veřejných financí. Kvůli stavu veřejných financí rovněž padl loni na podzim termín přijetí eura v roce 2010 a nyní je reálné podle vládních představitelů vstoupit do eurozóny v roce 2012, podmínkou jsou ovšem reformy.

Pro finanční trh je podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla klíčový vývoj do budoucnosti. Hlavně pak to, že zákony vedoucí k deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP nejsou zatím schváleny žádné. „Že bych si šel otevřít šampaňské, to tedy ne. Uvidíme, co s čísly udělají statistici z Bruselu, loni je navýšili zhruba o procentní bod. Proto bych k číslům přistupoval s rezervou,“ dodal Michl.

Česká vláda chce snížit deficit veřejných financí na tři procenta HDP v roce 2008, na 2,6 procenta v roce 2009 a na 2,3 procenta v roce 2010. Tyto údaje ovšem nejsou podle metodiky ESA používané Evropskou unií, ale podle metodiky tzv. fiskálního cílení. Podle evropské metodiky by měly být údaje vyšší maximálně o 0,2 procentního bodu. Vše ovšem záleží na předložených reformách.

Ve vládním deficitu a dluhu se odráží hospodaření všech institucí zařazených v sektoru vládních institucí, což jsou organizační složky státu, územní samosprávné celky, některé příspěvkové organizace, státní a jiné mimorozpočtové fondy.