Zhruba pětina lidí pak při reklamních spotech tlumí nebo vypíná zvuk. Z konkrétních reklam jsou podle průzkumu agentury GfK nejvíce v myslích respondentů vryty spoty Vodafone s Petrem Čtvrtníčkem.

"Výzkum dokládá přesycenost nezanedbatelné části televizních diváků reklamou a snahu o její eliminaci ze sledovaných programů," uvádí GfK s tím, že současní diváci sledují reklamu výrazně méně než v 90. letech a míra zaujetí těch, kteří se na ni dívají, je podstatně nižší.

V době vysílání reklam 42 procent diváků od televizorů odchází, dalších 38 procent sice u obrazovky zůstane, ale přepíná na jiný program. Celkem 26 procent diváků reklamy sleduje, 14 procent lidí využije reklamní pauzy, aby si odskočili na toaletu. Z průzkumu také vyplývá, že 15 procent lidí si zajde během reklam pro pití, osm procent pro jídlo.

V průzkumu se agentura ptala i na to, zda je v poslední době zaujala některá z vysílaných reklam. Celkem 42 procent uvedlo, že TV reklamě nevěnují větší pozornost a že si žádnou takovou reklamu nevybavují.

Z reklam, které diváky zaujaly, pak mezi nejoblíbenějšími lidé jmenovali reklamní spoty Vodafone s Petrem Čtvrtníčkem, které se líbily 20 procentům oslovených. Četnost uvádění dalších reklam nepřesáhla čtyři procenta, celkem lidé jmenovali více než sedm desítek TV reklam.

Vodafone loni zvýšil výdaje na reklamu, a to i v souvislosti se svým přejmenováním z Oskara. Podle agentury ARBOmedia se mimo jiné spot na podporu zapamatování s označením Vodafone jen za loňské první pololetí objevil v televizi 1785krát. Jeden ze spotů Vodafonu se také stal za loňských prvních šest měsíců vůbec nejsledovanější reklamou, neboť ji loni na Nový rok na Nově zhlédlo 32 procent dospělých Čechů, tedy přes 2,7 milionu dospělých.

Téměř pětina dotázaných v průzkumu GfK podle svých slov při reklamních blocích tlumí nebo dokonce vypíná zvuk televizoru. Celkem 18 procent lidí tak činí u reklamních bloků běžících před či po pořadech, 20 procent u reklam v průběhu pořadů.

Průzkum upozorňuje, že agentura získává poznatky o chování lidí zprostředkovaně na základě dotazování. "Zaznamenané odpovědi tak byly poznamenány určitou mírou stylizace, kdy respondent například nechce připustit, že by reklama na jeho život mohla mít výraznější vliv," uvádí GfK. Nelze také podle ní vyloučit podprahový vliv reklamy v případech, kdy se divák třeba i záměrně snaží reklamu ignorovat.

Průzkum se uskutečnil v dubnu letošního roku a GfK v něm zpovídala tisícovku osob ve věku 15 až 79 let. Respondentům nebyly nabízeny možnosti odpovědí, ze kterých by museli vybírat, jejich odpovědi tedy byly spontánní a do kategorií rozděleny až následně. Dotázaní mohli uvést více odpovědí, proto je celkový součet odpovědí vyšší než 100 procent, uvedla agentura.