Cestujících by ani nebylo třeba se ptát. Je to zjevné na první pohled. Trolejbusy a autobusy zastavují na jednom místě, dobrých 25 metrů zpátky stojí přístřešek a o dalších několik metrů zpět „chytrá zastávka“, tedy elektronický označník s jízdními řády (včera opět nefungující, pozn. red.). Rozpětí tří prvků, obvykle umístěných pár metrů od sebe, je alespoň 30 metrů. Z pochopitelných důvodů si stěžují nejen senioři o berlích, kteří se mohou cítit jako vrcholoví sportovci, aby z lavičky stihli spoj předtím, než odjede.

NESPOKOJENOST

„To víte, že je to dost nešikovné,“ říká starší paní. Druhá souhlasí. Třetí poukazuje spíše na protější směr, kde si nemůže ani sednout a na spoj podle svých slov čeká nad dvěma páchnoucími kanály. V čem se stal problém? Selský mozek říká, že někdo nepřemýšlel.

„Když se dělala Českobratrská, nepřemýšlel projektant,“ uvádí věc na pravou míru ostravský radní pro dopravu Lukáš Semerák.

ZMĚNA? TEHDY, NE DNES

Něco se s výslednou situací dalo dělat právě před zhruba osmi lety, když projekt rekonstrukce ulice vznikal. „Už tak jsme v projektu udělali spoustu úprav, ale další nebyly možné, jinak bychom museli znovu podstoupit územní řízení a rekonstrukce celé ulice by se minimálně rok zdržela,“ vysvětluje investiční náměstek primátora Břetislav Riger.

„Na to ale kvůli havarijnímu stavu plynovodu nemohli čekat plynaři, takže ulice by akorát byla rozkopaná nadvakrát,“ dodává s tím, že celá lokalita je tak propletena inženýrskými sítěmi, že s přístřeškem nyní nijak hnout nejde.

A tak se nyní „na městě“ mohou chlácholit jen tím, že blíže to do vozidla MHD mají lidé alespoň v případě, že čas od času za sebou zastaví dvě soupravy.

Moravská Ostrava a Přívoz, jíž patří zdejší chodníky, tak k zastávce umístila alespoň další lavičky, které v těchto dnech vymění za jiné s opěradly, a jednu lavičku dá i do protějšího směru. A posouvat se bude i panel s jízdními řády, což si ovšem opět vyžádá rozkopání chodníku. „Zatím se řeší trasování napojení… Opět kvůli inženýrským sítím,“ vysvětluje mluvčí moravskoostravské radnice Jana Pondělíčková.

K TÉMATU

Novému vstupu do Husova sadu brání dávné sporyV úvahu připadala ještě jedna možnost, jak s komickou situací u zastávky hnout. A nejen to. Naskytla by se i možnost vstup do Husova sadu esteticky vylepšit. Přidat veřejné toalety. A přístřešek zastávky přesunout na místo současných stánků s trafikou, prodejnou jízdenek a hladovým oknem, jejichž převislou střechu u silnice už někteří jako úkryt před deštěm či sluncem využívají. Město tyto stánky chtělo na přelomu roku odkoupit.

Českobratrská: zpackaná zastávka a marná snaha o změnu„Oslovili jsme vlastníky budov, avšak jimi požadovaná cena byla hodně nepřiměřená. Přesnou cifru bych neuváděl, ale šlo o částku v řádu mnoha milionů, přičemž jistě víte, o jak nevzhledné budky se jedná. Za takovou cenu je ale vykupovat nehodláme,“ říká náměstek primátora Radim Babinec s tím, že v tomto případě jiná možnost než debatování o ceně neexistuje.

Vilém Křístek z místní firmy Alvi, která trojici spojených budov vlastní, však za nekřesťanské považuje něco jiného. Někdejší chování města.

„Za pronájem pozemku pod námi vlastněnou stavbou po nás požadovali devět tisíc korun za metr čtvereční, pozemek přitom patřil kraji, který by i souhlasil s tím, že ty pozemky koupíme. Asi 13 let jsme se s městem soudili, oni na líčení nechodili a my jen platili. Celkem nás spor vyšel na 536 tisíc korun, načež soud uznal, že výše nájmu je opravdu nesmyslná a z devíti tisíc nám byla snížena na 430 korun!“ říká Křístek a s odkazem na tuto minulost nevidí v navržené odkupní ceně za stánky nic neslušného.

„Dokonce jsme nabízeli, že budovy opravíme. Částka, kterou žádáme za prodej, je zisk od nájemců za deset let. Je to lukrativní místo, proč bychom se jej měli zbavovat za babku, zvláště potom, jak s námi jednali v minulosti?“ táže se zástupce firmy Alvi a podotýká, že pokud město vráží desítky milionů korun do jatek, tak ať něco zaplatí i za jeho stánky, pokud o ně tolik stojí. Na celou situaci doplácí i pomník legionářů, který působí zapadlým dojmem a mohl by se více otevřít očím veřejnosti.