NKÚ uvedl, že sucho a nedostatek vody měla ministerstva řešit prostřednictvím 49 úkolů stanovených vládou v roce 2015. "Obsahem těchto úkolů bylo v mnoha případech jen například připravit analýzu, vypracovat návrh, zhodnotit potenciál a podobně - zavádění věcí do praxe a skutečné změny, které by mohly reálně pomoci, už na tyto úkoly ale nenavazovaly," tvrdí NKÚ.

Většina plánů tak podle úřadu zatím realizována nebyla. Týká se to například výstavby přehradních nádrží nebo propojování vodohospodářských soustav. "Změny se dosud nedočkal ani přístup k pěstování zemědělských plodin pro energetické účely, se kterou vláda v koncepci počítala. Podíl řepky na českých polích vzrostl mezi lety 2015 až 2018 o 45 tisíc hektarů," uvedl NKÚ. Fungovat začal pouze dotační program Dešťovka.

MŽP ale tvrdí, že uskutečňuje tisíce opatření. "Od roku 2014 jsme investovali do více než 14 tisíc projektů zaměřených na sucho téměř 11 mld. korun. Založili jsme také Národní koalici boje proti suchu, kde všechny naše stávající i navrhované programy konzultujeme se špičkovými experty z akademické sféry i z praxe," sdělil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Úředníci z NKÚ podle něj zjevně nerozumějí základním principům fungování krajiny a boje se suchem.

Snadno prokazatelná nepravda? 

Tvrzení, že ministerstva nevytvořila nové dotační programy, označilo MŽP za snadno prokazatelnou nepravdu. "Kromě tisíců projektů financovaných z evropských fondů jsme pro boj se suchem zásadně upravili i Národní program Životní prostředí, jehož součástí je třeba i velmi úspěšný program budování nových zdrojů pitné vody pro obce, kterého již využilo více než 400 obcí, a kvalitní pitnou vodu tak získalo téměř 200 tisíc lidí," uvedlo. Zmínilo i nový program podpory hospodaření se srážkovými vodami ve městech.

Ministerstvo zemědělství pak upozornilo, že od roku 2016 spustilo například dotační program Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádrží. Z něj podpořilo rekonstrukci či stavbu více než 530 obecních rybníků.

Podle NKÚ obě ministerstva financují boj se suchem ze 37 dotačních programů, z nichž v letech 2017 a 2018 rozdělila téměř 28 miliard korun. "V naprosté většině se však jedná o mnoho let trvající programy, které na boj se suchem a nedostatkem vody nejsou přizpůsobeny. Většina z nich tak neobsahovala konkrétní a měřitelné cíle pro tuto oblast, takže skutečné dopady takto rozdělených peněz resorty nemohou reálně vyhodnotit," píše se v závěrečné zprávě.

Brabec odmítá závěry NKÚ, vadí mu, že hodnotí strategie vlády 

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) kategoricky odmítl závěry Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o tom, že v Česku chybí opatření pro boj se suchem. Úřad by měl hodnotit hospodaření, ne vládní strategie, řekl novinářům před zasedáním kabinetu Brabec.

Brabec uvedl, že se jedná už o několikátou zprávu NKÚ, kdy se úřad dostává do role někoho, kdo nejen kontroluje, ale zároveň se stává i "arbitrem vládních strategií". "Ve chvíli, kdy by to chtěl dělat, tak by měl mít nějaké odborníky na boj se suchem. Ale já je tam při vší úctě úplně nevidím," řekl novinářům.

Z tiskové zprávy NKÚ podle Brabce v podstatě vyplývá, že se v Česku proti suchu nic nedělá. "Je to hodně od stolu dělaný závěr. My děláme skutečně doslova tisíce projektů," konstatoval. Ministerstvo uvedlo, že od roku 2014 investovalo do více než 14 tisíc projektů zaměřených na sucho téměř 11 miliard korun.

Spolupráce mezi ministerstvy není ideální

Podle kontrolorů není ideální ani spolupráce ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství. Brabec to popřel. "Rozhodně, v oblasti boje se suchem jsme našli v 99 procentech shodu," uvedl Brabec. O zprávě chce mluvit s prezidentem NKÚ Miloslavem Kalou, až se příště zúčastní jednání vlády. "Stále častěji se stává, že NKÚ dává názor na strategie vlády," kritizuje Brabec. Dodal, že vláda je ze své činnosti odpovědná Sněmovně.

NKÚ uvedl, že sucho a nedostatek vody měla ministerstva řešit prostřednictvím 49 úkolů stanovených vládou v roce 2015. "Obsahem těchto úkolů bylo v mnoha případech jen například připravit analýzu, vypracovat návrh, zhodnotit potenciál a podobně - zavádění věcí do praxe a skutečné změny, které by mohly reálně pomoci, už na tyto úkoly ale nenavazovaly," tvrdí NKÚ. Většina plánů tak podle úřadu zatím realizována nebyla.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se letos do konfliktu s NKÚ a Kalou dostal několikrát. Na jaře kritizoval vyznění výroční zprávy úřadu, závěry NKÚ odmítl mimo jiné s tím, že Kala dělá opakovaně politiku, přitom se sám chová nehospodárně při stavbě nového sídla úřadu. V závěru září se vláda rozhodla, že ministři budou znovu ve všech případech informovat vládu o výsledcích opatření, která přijali kvůli chybám odhaleným v kontrolních závěrech NKÚ.