Kliknutím zvětšíteZemní plyn v současnosti odebírá přes 2,8 milionu zákazníků. Délka všech plynovodů v České republice dosahuje téměř dvojnásobku délky rovníku. To jsou základní údaje u příležitosti oslav sta let od založení Českého plynárenského svazu.
„Navzdory těžkým začátkům způsobeným první světovou válkou má za sebou české plynárenství úspěšné století. Zemní plyn má ambicí svůj podíl na energetickém mixu dále zvětšovat,“ je přesvědčen předseda rady ČPS Martin Slabý. Zdůraznil, že plynárníci každý rok investují miliardy korun do rozvoje distribuční sítě. „Čeští zákazníci nebyli nikdy odstaveni od dodávek zemního plynu,“ připomněl Slabý.
Hned při vzniku krize
Počátky plynárenství na českém území sahají až do roku 1847 a jsou spojené s otevřením první plynárny v tehdy ještě samostatném Karlíně. Do konce 19. století se odvětví dařilo dobře, nicméně v době vzniku plynárenského svazu nastala krize. Svět se čerstvě vzpamatovával z konce první světové války, přičemž Československo disponovalo 87 plynárnami, které zůstaly v dezolátním stavu a bez finančních prostředků. Stát navíc začal hojně podporovat výrobu elektřiny a počet plynáren postupně klesal.
Druhá světová válka přinesla paradoxně plynárenský rozvoj, stejně jako zásadní obrat přijetím koncepce založené na budování velkých zdrojů plynu a sítě dálkovodů. Již v roce 1965 bylo zásobováno svítiplynem 233 měst po celém Československu.
V roce 1970 se Československo zavázalo vybudovat tranzitní plynovody na dodávky zemního plynu ze Sovětského svazu. Jeho spotřeba opět rapidně vzrostla a v 80. letech se dostala až na 7,855 miliardy metrů krychlových. V současnosti se vedle vlastní spotřeby České republiky přepravuje přes její území dalších přibližně 34 miliard metrů krychlových zemního plynu do zemí střední a západní Evropy.
Nárůst spotřeby na obzoru
Odborníci očekávají, že v budoucnu dojde k dalšímu růstu využití zemního plynu. Jako ekologičtější palivo by totiž měl při výrobě elektřiny a tepla nahradit hnědé uhlí a tepla.
Samostatnou kapitolou je využití zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě. V současnosti jezdí v Česku na stlačený zemní plyn (CNG) přibližně 23 tisíc vozidel. „V příštích letech navíc očekáváme solidní rozvoj i v oblasti vozidel na zkapalněný zemní plyn, zkráceně LNG. V ČR by mělo vyrůst až čtrnáct plnicích stanic na LNG,“ nastínil plánu ČPS jeho předseda.
Milníky českého plynárenství
1802 – První použití svítiplynu získaného odplynováním uhlí v českých zemích. K osvětlení svého domu ho využil majitel ledkárny ve Znojmě Zacharius Andreas Winzler.
15. září 1847 – Zahájení provozu první plynárny v českých zemích v tehdy ještě samostatném (pražském) Karlíně.
29. června 1919 – Založení Plynárenského sdružení československého
1921 – Plynárenské sdružení československé pokračuje v činnosti jako Plynárenský a vodárenský svaz (PVS)
18. května 1927 – Slavnostní zahájení provozu první plynárny postavené v Československu v Praze-Michli.
1931 – PVS se podílí na založení Mezinárodní plynárenské unie (IGU), která je v současnosti největší globální organizací sdružující plynárenské firmy po celém světě.
1941 – Do provozu uveden první zdroj nového typu – tlaková plynárna v Záluží – a byla zahájena výstavba dálkových plynovodů. Do konce roku 1945 bylo zprovozněno 400 kilometrů dálkových plynovodů.
1965 – Zahájení provozu prvního tuzemského podzemního zásobníku plynu v Lobodicích na Přerovsku.
1967 – Zahájení dodávek zemního plynu z tehdejšího Sovětského svazu do Československa.
21. prosince 1970 – Československo podepsalo dohodu, ve které se zavázalo vybudovat do roku 1973 tranzitní plynovody na dodávky zemního plynu ze Sovětského svazu do Rakouska, NDR a NSR.
1. ledna 2005 – Zahájení liberalizace tuzemského trhu se zemním plynem.
13
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
