Čeští včelaři v tom mají jasno. Například Pavel Košec, který je letošním držitelem ocenění Regionální potravina, na otázku, proč je zahraniční med levnější než tuzemský, odpovídá: „Poctivý produkt nejde udělat za nízkou cenu. Dovozový med bývá falšovaný a čeští včelaři mají proti zahraničním také vyšší náklady," konstatuje Pavel Košec.

Je majitelem Rodinné včelařské farmy Košec z Neplachovic Zadků a cenu dostal za svůj lipový med.

O levném medu dováženém do Česka z jiných zemí ví své Petra Grossová z prodejny Včela v ulici Na Rybníčku v Opavě. „Lidé si k nám přijdou med koupit a pak třeba zkusí levnější z hypermarketu. Dopadá to tak, že se vrátí k nám pro náš český med a už u nás zůstanou," říká Petra Grossová. Na otázku, jak šizený med poznat, odpovídá: „Pozná se to podle vůně, měří se i vodivost vzorku. To dělá náš majitel, který je sám včelař a který bere kvalitní med pouze od tuzemských včelařů ze severní Moravy a Slezska."

Žádná katastrofa to není

Českého medu je na trhu dost, i když snůška byla podle včelařů, které naše redakce oslovila, letos nižší než loni. Jedním dechem však dodávají, že o žádnou katastrofu nejde, „Příčinou nižší produkce byly nedobré klimatické podmínky. Zima a sucho způsobily, že nektar nedošel do květu," říká například Petr Barč z Oldřišova, který má za obcí sedm včelstev. Včely chová již řadu let, a tak ví, o čem mluví.

Podobně hovoří také Pavel Košec: „Letošní medová sezona je podprůměrná a na svědomí to má hlavně dlouhé sucho, střídané chladnem a deštěm." Petra Grossová je konkrétnější. Podle jejích slov prvního jarního medu bylo dost. Jde o světlý med řepkový, akátový, lipový a slunečnicový. Jeden kilogram vás přijde od 100 do 120 korun. „Druhá snůška byla horší. Lesního medu bylo málo," uvádí s tím, že kilogram tohoto tmavého medu je dražší stojí od 130 do 150 korun.

Petra Grossová stejně jako ostatní lidé z branže med sama používá. „Dávám si hona chléb, do čaje i do kávy," usmívá se paní Petra. Rovněž předsedkyně organizačního výboru opavské okresní organizace Českého svazu včelařů Alena Vítková poukazuje na to, že letošní druhá fáze včelařské sezony za moc nestála. „Je to bída a místně jeden z nejhorších roků vůbec. Včely máme v plné síle, ale některé hlavní nektarodárné rostliny selhaly. Nejsou lípy, maliny ani další," vysvětluje.

Podle Státní veterinární správy ČR by přitom mělo být medu víc než dost. A to hlavně díky poměrně nízké nemocnosti, a tím pádem i úmrtnosti včelstev. „O tom, že jsme na tom docela dobře, svědčí i fakt, že letos přibylo včelařů, a to několik stovek. Přibylo také chovaných včelstev v řádech několika tisíc.

O český med je totiž zájem nejen u nás, ale i v ostatních zemích, kde není problém jej na trhu uplatnit," říká tiskový mluvčí veterinární správy Josef Duben.

Prodej bez omezení

Problémy s jednosložkovým českým medem údajně nejsou jak u soukromých výrobců dodávajících pochutinu přímo spotřebiteli, tak ani u směsného medu nabízeného v různých obchodních sítích. Jeden včelař přitom může tzv. ze dvora nebo na trzích prodat bez omezení až neuvěřitelné dvě tuny svého výrobku. Není proto divu, že se dostává i na čím dál častější monitoring medu, zda nedochází k případům falšování.

Podle všeho však zatím situace nijak kritická není. „V roce 2010 bylo například prokázáno v jednom případě falšování škrobovým sirupem a v roce 2011 bylo řešeno jedno nesprávné značení. V letošním roce bylo zatím provedeno celkem 114 kontrol a ve dvou případech bylo zahájeno správní řízení kvůli podezření na falšování medu," dodává Josef Duben.

Med je přírodní látka s výbornou chutí, která dodává tělu imunitu, vitaminy i minerály.

Lékaři ho doporučují jako účinný prostředek na většinu nemocí, který je na rozdíl od léků bez vedlejších účinků. Pomáhá například při problémech s dýcháním, při léčbě stresu, nervových poruch nebo při hojení ran. Má protizánětlivé účinky a pro svůj blahodárný účinek na svěžest pleti má své místo také v kosmetice.