Farmáři zvyšovali chovy hospodářských zvířat, ale nedokázali si poradit s jejich exkrementy. Ty se hromadily doslova kousek od jejich domovů a toxický bioodpad začal ohrožovat vodní zdroje a zdraví lidí.

Hrozící problém pomohli odvrátit i Češi. Do jihovýchodní Asie se vydala skupina odborníků z Fakulty tropického zemědělství (FTZ) České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). 

Osvědčený systém

Vědci z fakulty se totiž dlouhodobě zabývají využíváním tzv. malých bioplynových stanic, které mohou pomoci v různých (především rozvojových) zemědělských oblastech světa. „Působili jsme v regionu středního Vietnamu, kde se zvyšovaly počty prasat, a tím i množství exkrementů. Venkovské oblasti na to ale nebyly připravené a často se stávalo, že prasečí kejda zůstávala v lagunách za domácnostmi a farmami. To samozřejmě vedlo ke znečišťování spodních vod, potažmo vodních toků, šíření různých patogenů, nemocí a samozřejmě zápachu,“ popisuje Jana Mazancová z Katedry udržitelných technologií Fakulty tropického zemědělství ČZU.

Co přesně začali Češi místní farmáře učit? Podle Hynka Roubíka z katedry je systém malých bioplynových stanic poměrně jednoduchý a existoval již ve staré Asýrii před zhruba třemi tisíci lety.

Zjednodušeně si to lze představit jako podzemní vyzděnou jímku, v níž se rozkládají exkrementy a kejda bez přístupu vzduchu, čímž vzniká bioplyn. „V zařízení je vstup, kam se dostávají exkrementy zvířat. Velmi často je na zařízení napojena i toaleta domácnosti. V hlavní části stanice probíhá několik biochemických procesů, transformace na bioplyn, který je naveden k užitku zpět do domácnosti. Dalším výstupem je zpracovaná hmota, kterou farmáři používají jako organické hnojivo,“ popisuje Roubík. 

Zvláštní péči domácí bioplynová stanice podle něj nepotřebuje, jen jednou za tři až šest let vyčistit. Životnost technologie je až okolo dvaceti let a pořizovací cena zařízení v přepočtu na české koruny činí přibližně deset tisíc.

Vietnamským farmářům pomáhala dotacemi na stavbu bioplynek i Česká rozvojová agentura. Ta od roku 2011 financovala celý program výjezdu českých vědců. Kromě stavby malých zařízení Češi vyškolili i vietnamské odborníky, kteří dnes dokážou zařízení stavět sami, už bez pomoci našich odborníků. „V rámci tohoto projektu bylo vybudováno více než 700 bioplynových stanic v regionu. Výsledky našeho projektu ve spolupráci s regionální samosprávou a dalšími mezinárodními organizacemi přispěly k tomu, že dnes tisíce drobných farmářů využívají bioplynové stanice k produkci bioplynu,“ vypočítává Jan Banout, děkan Fakulty tropického zemědělství ČZU.

Čeští farmáři, kteří by jednoduchou „bioplynku“ z ČZU rádi využili i u nás, však zatím budou zklamáni.

„Je potřeba uvnitř zachovávat určitou teplotu a v našem podnebním pásmu v zimě teploty značně klesají. Potřebné bakterie by to zabilo. Je ale možné, že se cestou malých bioplynových stanic na farmách a domácnostech vydáme jednou i my ve střední Evropě,“ uzavírá Hynek Roubík.