Dozorčí rada přesto dnes rozhodla, že elektrárnu Počerady neprodá. Jako hlavní důvody uvedl předseda Dozorčí rady ČEZ Václav Pačes nejistou situaci v oblasti hnědouhelné energetiky v Evropě. Tímto rozhodnutím se nemění strategie ČEZ, kterým je postupný odklon od hnědouhelné energetiky s cílem být do roku 2050 uhlíkově neutrální.

Některé veřejně známé osobnosti nesouhlasily s tím, aby ČEZ prodal hnědouhelnou elektrárnu Počerady společnosti Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače. Premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) a ministrům zaslali dopis, v němž vládu vyzvali, aby se proti případnému prodeji postavila. Dokument podepsali mimo jiné někdejší předseda Senátu a federální premiér Petr Pithart, zpěvačka Marta Kubišová, herec Arnošt Goldflam nebo politolog Lukáš Jelínek. Celkem je pod výzvou podepsáno 26 lidí, mezi nimi lékaři, vědci a zástupci ekologických organizací.

V roce 2013 uzavřela Vršanská uhelná s ČEZ dlouhodobou smlouvu o dodávkách uhlí do elektrárny Počerady na 50 let. Opci na prodej elektrárny Czech Coalu mohl ČEZ na základě smlouvy využít už v roce 2015. Tehdy ji nevyužil a elektrárna zůstala jeho majetkem. Aktuální zájem Vršanské uhelné o elektrárnu potvrdil v únorovém rozhovoru s ČTK generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Uvedl, že firma o ni má zájem kvůli tomu, aby ji mohla provozovat déle než ČEZ.

Právě tento aspekt signatářům výzvy vadil. Tvrdili, že prodlužování doby spalování uhlí v elektrárnách popírá Pařížskou klimatickou dohodu o ochraně klimatu. Prodejem by podle nich stát ztratil možnost elektrárnu nejpozději do roku 2030 odstavit. "Novým soukromým vlastníkům by stát v jejich záměru mohl zabránit jen těžko, a navíc s rizikem hrozících arbitráží," dodali signatáři dopisu.

Stát prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií ČEZ.